Je to přesně rok od chvíle, kdy jsem si z Rokytnice nad Rokytnou odvážel malého černého chundeláče. Rok od chvíle, kdy se můj dětský sen stal černou bláznivou realitou. Rok, který vůbec nebyl jednoduchý. Věděl jsem, že ovčák je proti berňákovi úplně jiný šálek kávy, ale ani jsem nedohlédl, jak moc jiný. Myslel jsem, že si objednávám kapučínko a místo toho jsem dostal echt turka. Není to kafe Peggy Bundové Alovi, ale rozhodně kopne do zadku.
Moje cesta k ovčákovi
Bylo mi asi osm let, když si můj “strýc” přivezl černé štěně “německého ovčáka”. Dostal jméno Ben a moje vzpomínky na něj jsou trochu mlhavé. Když byl štěně, utíkal jsem se před ním schovat na studnu s ostatními dětmi, protože nás bolestivě kousal do kotníků a do rukou. Když trošku odrostl, začal jsem s ním čas trávit rád. Vídal jsem ho jen na půl hodinky až hodinu, třeba jednou za měsíc, když moji prarodiče jeli navštívit prababi.
Házel jsem Benovi kamínky a on mi je nosil, neměli jsme žádný míček. Když jsem nějaký kamínek potřeboval najít, naučil jsem ho povel stůj. Zastavil a čekal. Okouzlil mě. Byl jsem skoro stejně vysoký jako on, vídali jsme se minimálně a on mě přesto poslouchal a učil se. Doma jsme měli malého pejska, který nebyl vycvičený a vlastně ani vychovaný, který si nechtěl hrát a jeho největší zájem byl, jak vzít roha. A najednou jsem poznal psa, který mě znal málo, ale naučil jsem ho povel stůj a on poslechl. Bylo to pro mě neuvěřitelné.
O eutanázii
Nikdy jsem tenhle článek neplánoval psát, jenže život přináší různé situace a do jedné z nich jsme se dostali i my před třemi lety. V tu dobu jsem tenhle článek začal psát, ale nakonec zůstal jen nedopsaným konceptem. Naštěstí není doba, kdy bych ho potřeboval, ale když jsem při jarním webovém úklidu na tento koncept narazil, přišlo mi, že měl být dopsán a zveřejněn. Nechť pomůže všem, kteří ty informace potřebují, ač je mi opravdu líto, že je musí hledat. Článek obsahuje etymologicko-historickou vložku, výňatek zákona týkajícího se eutanázie domácích zvířat a objektivní i subjektivní informace o asistovaném umírání našich domácích mazlíčků.
Dysplazie kyčelního kloubu (Hip Dysplasia)
Rentgenování nohou psa se stalo nedílnou součástí “uchovňovacího” procesu u mnoha větších plemen a Bernský salašnický pes není žádnou výjimkou. Toto vyšetření na dědičné kloubní onemocnění je zcela zásadní pro udržení zdraví v dané plemenné populaci. Proč je nutné rentgenovat klouby, a proč je nutné vyřazovat z chovu psy, jejichž hodnocení na DKK je horší než C? A co se vůbec schovává pod pojmem dysplazie? Jak se projevuje, a jak se léčí?
Objímání psů
Objímání lidé obecně vnímají jako projev vzájemné náklonnosti a lásky. Mnoho lidí považuje objetí za formu pozdravu se svými přáteli, někteří jedinci chodí s cedulemi “free hug” (objetí zdarma) po městech. Objetí je v lidské mysli hluboce zakořeněno jako něco příjemného, milého, naznačujeme tím, že druhého člověka máme rádi. Kámen úrazu nastává, pokud tuto logiku začneme aplikovat vůči našim psím přátelům. Ač by si to mnozí opravdu hodně přáli, tak pes NENÍ člověk a je obrovskou chovatelskou chybou tak k němu přistupovat. Pes je pes a jeho vnímání světa je velmi odlišné od toho našeho. Gesto objetí je jedním z mnoha příkladů, kdy lidi vůči svým psům (obvykle) selhávají. Nevěříte? Čtěte.
Herpes virus (Canine Herpes Virus)
Psí herpes virus (CHV) je celosvětový strašák všech chovatelů psů, který za sebou nechává děsivou spoušť bez ohledu na všechna hygienická opatření a zkušenosti. Je častou příčinou nezabřezávání fen, vstřebávání plodů, potratů, porodů mrtvých štěňat, málopočetných vrhů a raných úhynů celých vrhů, přestože se zpočátku štěňata zdají zdravá a silná. Starším štěňatům ani dospělým psům obvykle nezpůsobuje žádné zdravotní potíže, pro “čerstvě” narozená štěňata je však smrtící. Nejčastěji napadá respirační a reprodukční systém. Protilátky v sobě nosí 40–90 % psí populace, což znamená, že se tito psi během svého života setkali s infekcí.
Hnisavý zánět dělohy (Pyometra)
Velmi nebezpečné, plíživé a bohužel hodně časté onemocnění pohlavních orgánů fen. Slovo “pyometra” je složeninou řeckého slova “pyon“, což znamená hnis a slova “metra“, tedy děloha. V děloze se nahromadí patologický obsah, který následně intoxikuje celý organismus a vede k sepsi (otravě krve). Bez vhodně nasazené léčby je zánět dělohy vždy smrtelný. Úspěšnost léčení závisí na stadiu, kdy je zánět dělohy diagnostikován – na začátku je prognóza velice dobrá, ale postupně šance na uzdravení klesají. Bohužel majitelé fen pyometru často zaregistrují až v pokročilém stádiu.
Intoxikace vodou
Zdá se to jako hrozný nesmysl, že? Jenže je to pravda. Existuje možnost, že se váš pes při letních radovánkách ve vodě “otráví”, a to opravdu jen obyčejnou vodou. Každý organismus totiž dokáže zpracovat jen určité množství tekutin a překročení této míry má dost často pro zvíře (nebo i člověka) fatální následky. Proto by měl mít každý majitel vodomilného psa na paměti, že k této situaci může reálně dojít. Pes při vodních radovánkách není schopen odhadnout, kolik tekutin přijal, a tak je dodržení míry úkolem páníčka. Co se vlastně při tomto stavu děje, a jaké jsou příznaky?
Doporučené “psí” knihy
Knihy, které jsem sám četl, a které bych doporučil komukoliv, kdo se rozhodl svůj život trávit v (mimo jiné) psí společnosti. Knihy budu postupně přidávat.
DNA profil (SOP-1)
Autorkou tohoto článku je Mgr. Blanka Robešová, bývalá hlavní poradkyně chovu v klubu KŠSP. Srozumitelným a jasným způsobem vysvětluje systém DNA profilu, jeho výpočet a další využití v chovu psů.