Je to přesně rok od chvíle, kdy jsem si z Rokytnice nad Rokytnou odvážel malého černého chundeláče. Rok od chvíle, kdy se můj dětský sen stal černou bláznivou realitou. Rok, který vůbec nebyl jednoduchý. Věděl jsem, že ovčák je proti berňákovi úplně jiný šálek kávy, ale ani jsem nedohlédl, jak moc jiný. Myslel jsem, že si objednávám kapučínko a místo toho jsem dostal echt turka. Není to kafe Peggy Bundové Alovi, ale rozhodně kopne do zadku.
Ostatní
Moje cesta k ovčákovi
Bylo mi asi osm let, když si můj “strýc” přivezl černé štěně “německého ovčáka”. Dostal jméno Ben a moje vzpomínky na něj jsou trochu mlhavé. Když byl štěně, utíkal jsem se před ním schovat na studnu s ostatními dětmi, protože nás bolestivě kousal do kotníků a do rukou. Když trošku odrostl, začal jsem s ním čas trávit rád. Vídal jsem ho jen na půl hodinky až hodinu, třeba jednou za měsíc, když moji prarodiče jeli navštívit prababi.
Házel jsem Benovi kamínky a on mi je nosil, neměli jsme žádný míček. Když jsem nějaký kamínek potřeboval najít, naučil jsem ho povel stůj. Zastavil a čekal. Okouzlil mě. Byl jsem skoro stejně vysoký jako on, vídali jsme se minimálně a on mě přesto poslouchal a učil se. Doma jsme měli malého pejska, který nebyl vycvičený a vlastně ani vychovaný, který si nechtěl hrát a jeho největší zájem byl, jak vzít roha. A najednou jsem poznal psa, který mě znal málo, ale naučil jsem ho povel stůj a on poslechl. Bylo to pro mě neuvěřitelné.
O eutanázii
Nikdy jsem tenhle článek neplánoval psát, jenže život přináší různé situace a do jedné z nich jsme se dostali i my před třemi lety. V tu dobu jsem tenhle článek začal psát, ale nakonec zůstal jen nedopsaným konceptem. Naštěstí není doba, kdy bych ho potřeboval, ale když jsem při jarním webovém úklidu na tento koncept narazil, přišlo mi, že měl být dopsán a zveřejněn. Nechť pomůže všem, kteří ty informace potřebují, ač je mi opravdu líto, že je musí hledat. Článek obsahuje etymologicko-historickou vložku, výňatek zákona týkajícího se eutanázie domácích zvířat a objektivní i subjektivní informace o asistovaném umírání našich domácích mazlíčků.
Doporučené “psí” knihy
Knihy, které jsem sám četl, a které bych doporučil komukoliv, kdo se rozhodl svůj život trávit v (mimo jiné) psí společnosti. Knihy budu postupně přidávat.
Kalkulačka DNA (v. 1.2.)
Nabízím ke stažení jedinečnou kalkulačku pro výpočet vhodnosti spojení chovného páru podle genetického profilu DNA.
Pověst o duhovém mostě
Duhový most (anglicky: Rainbow Bridge) je místo často zmiňované lidmi, jimž zemřelo jejich zvířátko. Je také tématem básní v próze z období let 1980-1992, která je mezi milovníky zvířat, kteří utrpěli ztrátu svého zvířecího partnera, velmi populární.
Příběh o Duhovém mostu je rozšířen především v severní Evropě a v anglosaských zemích, kde má dlouhou historii. Ačkoliv žádné náboženství konkrétně nezmiňuje místo, kam se dostanou duše zesnulých zvířat, je jistá podobnost s Bifröstským mostem v norské mytologii.
Příběh o Duhovém mostu je rozšířen především v severní Evropě a v anglosaských zemích, kde má dlouhou historii. Ačkoliv žádné náboženství konkrétně nezmiňuje místo, kam se dostanou duše zesnulých zvířat, je jistá podobnost s Bifröstským mostem v norské mytologii.