Objímání lidé obecně vnímají jako projev vzájemné náklonnosti a lásky. Mnoho lidí považuje objetí za formu pozdravu se svými přáteli, někteří jedinci chodí s cedulemi “free hug” (objetí zdarma) po městech. Objetí je v lidské mysli hluboce zakořeněno jako něco příjemného, milého, naznačujeme tím, že druhého člověka máme rádi. Kámen úrazu nastává, pokud tuto logiku začneme aplikovat vůči našim psím přátelům. Ač by si to mnozí opravdu hodně přáli, tak pes NENÍ člověk a je obrovskou chovatelskou chybou tak k němu přistupovat. Pes je pes a jeho vnímání světa je velmi odlišné od toho našeho. Gesto objetí je jedním z mnoha příkladů, kdy lidi vůči svým psům (obvykle) selhávají. Nevěříte? Čtěte.
Chov
Herpes virus (Canine Herpes Virus)
Psí herpes virus (CHV) je celosvětový strašák všech chovatelů psů, který za sebou nechává děsivou spoušť bez ohledu na všechna hygienická opatření a zkušenosti. Je častou příčinou nezabřezávání fen, vstřebávání plodů, potratů, porodů mrtvých štěňat, málopočetných vrhů a raných úhynů celých vrhů, přestože se zpočátku štěňata zdají zdravá a silná. Starším štěňatům ani dospělým psům obvykle nezpůsobuje žádné zdravotní potíže, pro “čerstvě” narozená štěňata je však smrtící. Nejčastěji napadá respirační a reprodukční systém. Protilátky v sobě nosí 40–90 % psí populace, což znamená, že se tito psi během svého života setkali s infekcí.
Mikročipy – identifikace nebo zásilka bez adresy?
Čipování je jedním ze dvou způsobů, jak jednoznačně a bez pochybností identifikovat psa (tím druhým je tetování). Pes vám totiž své jméno a bydliště sám neřekne, ale mikročip takovou vlastnost mít může. Pojďme se na to celé podívat blíže, protože dosud mnoho lidí tápe a mikročipy jejich psů neplní funkci, pro kterou byly pod kůži zvířete vloženy. Vinu na tom může nést částečně chovatel, který neinformoval a částečně sám majitel, který se nezajímal a neudělal to, co měl. Projdeme si to, protože osvěty není nikdy dost a začneme přímo od začátku.
Číst dál ->Mikročipy – identifikace nebo zásilka bez adresy?
Berňák, husky, nebo mops? Vybíráme plemeno
Když už začnete uvažovat nad novým chlupatým členem rodiny, vyplyne z toho celá řada zásadních otázek, na které musíte dopředu nalézt odpověď. Bude to pes, nebo fena? Bude to štěně, nebo už dospělé zvíře? A co vlastně chci za plemeno? Osobně si troufám tvrdit, že právě otázka na plemeno je při výběru nejzásadnější. Je až k neuvěření, že lidé dokázali vyšlechtit více než 1000 plemen. V současnosti jich FCI (Mezinárodní kynolologický federace) uznává více než 350 a další na své uznání netrpělivě čekají.
Psa, nebo fenu?
Tohle je velké dilema pro každého, kdo zvažuje pořízení nového člena smečky a špatně se radí. Nicméně snad pár bodů k tomuto tématu můžu napsat i já, protože by to tady na stránkách chybělo.
Bezpečí psa v autě
Když usedáte do auta, automaticky zapínáte bezpečnostní pásy, ale co váš domácí mazlíček? Nezáleží na tom, jestli se psem jezdíte na výlety přes celou Evropu, nebo jen pár bloků k veterináři. Nejde jen o jeho život a zdraví, ale záleží na tom bezpečnost celé osádky auta. Nezajištěný pes dokáže v autě svým nekontrolovatelným pohybem v případě nárazu zabít všechny. Stejně tak může ve stresu po nehodě utéci nebo zkomplikovat přístup záchranných složek k zraněným osobám v autě. Bezpečí chlupatého mazlíka na cestách by nemělo být podceňováno, protože v případě nehody to může stát život nejen jeho, ale i vás.
Tento článek byl vytvořen především na poznatcích, které získal švýcarský autoklub TCS, ale opírá se také o výsledky crash testů dalších organizací (TÜV, ADAC a další).
Tento článek byl vytvořen především na poznatcích, které získal švýcarský autoklub TCS, ale opírá se také o výsledky crash testů dalších organizací (TÜV, ADAC a další).
Do boje s havětí
Může to připomínat boj s větrnými mlýny. Majitelé domácích mazlíčků kupují obojky, kapou pipety na kořen ocasu, cpou do krku tablety, cákají levandulové oleje na sebe i mazlíčky, Biokillem dělají kříž nad vchodovými dveřmi, za úplňku vaří lektvary z odvaru rulíku a pronáší přitom v latině kletbu velkého Klíšťáka. Marná sláva, stejně jejich mazlík přinese hned z další procházky klíště zakouslé pod drahým antiparazitním obojkem. Přijde vám to humorné? No, bohužel někteří páníčci nejsou od zaklínání vůbec daleko.
Není náhubek jako náhubek
Vlaky, autobusy, MHD. Všude tam přepravní podmínky stanovují, že pes musí cestovat buď v přepravce nebo s náhubkem. A každé léto vídám lidi, kteří svým psům za parných dní nasazují během přepravy tzv. medvědí nebo-li fixační náhubky. A pokaždé mi to vadí. Proč? Vždyť je to super! Nylonová roura, do které se nacpe čumák a je to. Jak snadné. Když s tím pes drbne do nohy, nezpůsobí modřinu, náhubek se pohodlně do kapsy, co víc si přát?! Co třeba vzduch?
PP ve světle hloupých a hloupějších argumentů
Ve chvíli, kdy se rozhodnete pořídit si štěně vašeho vytouženého plemene, najdete mnoho inzerátů ve znění “prodám čistokrevná štěňata bez pp”. Je to takový oblíbený inzertní oxymóron, kterým se vás prodejce snaží přesvědčit, že čistokrevný pes je každý, o kterém to nějaký milý a hodný člověk prohlásí. Ta věta si nemůže více odporovat. Je to stejný princip, jako když si koupíte na tržnici “špičkové” čárkové tepláky značky Abibas nebo odfajkované pantofle Hike. Taky věříte, že jsou to originální produkty značek Adidas a Nike, jen o něco levnější, protože v továrně udělali tiskovou chybu? Ne? Tak proč tomu věříte u psů? Pojďme si projít, co se schovává za PP a s čím se můžete setkat u množitelů na bazoši a dalších inzertních webech.
Jedovaté psí hračky
Jistě si každý z nás už ve zprávách vyslechl/přečetl, že inspektoři objevili nějaké závadné hračky pro děti, které obsahovali jedovaté ftaláty. Dovozci jsou pak nuceni stahovat zboží z prodeje. A napadlo vás někdy, kolik ftalátů je obsaženo v hračkách z měkkého plastu, které jste s láskou koupili svému mazlíkovi?