Jak vám je asi jasné, spoustu těch věcí bylo nakonec zbytečných a nevyužitých. Využili jsme to poprvé a zjistili jsme, že to není ono, a tak to zůstane navěky někde ležet, dokud se to nevyhodí. Tenhle článek by vám měl poradit, co byste měli pořídit z toho nepřeberného množství chovatelského vybavení. Může vám to ušetřit nemalé výdaje, které se nakonec ukážou jako špatné. Je nutné mít na zřeteli, že tyto rady nejsou univerzální. Co vyhovuje jednomu, nemusí vyhovovat druhému a stejně tak se můžou tyto věci lišit na základě plemene. Tohle je o vybavení pro berňáka.
Obojek
To je jasné, každý pes ho potřebuje. Jenže když se vrhnete do nákupu, zjistíte, že druhů obojků je hodně. Nylonové, bavlněné, kožené, řetízkové, stahovací, polostahovací, hadí. Začínajícímu pejskaři z toho musí jít nepochybně hlava kolem.
Malému štěňátku jistě bude stačit nylonový obojek s klasickou rychlozapínací sponou. V žádném případě není vhodné pro malé štěně volit řetěz. Štěně se teprve učí mít něco na krku a je vhodné, aby takový obojek byl lehký a rychle se zapnul. Dobrou alternativou jsou také klasické kožené/koženkové obojky, ať už s rychlosponou nebo na klasické zapínání. Obojek nemusí být vůbec drahý. Uvědomte si, že ho štěně bude nosit jen několik měsíců, rychle z něj odroste a budete muset pořídit jiný. Psí puberťák bude mít na obojek zcela jiné potřeby než malé štěně. U druhého obojku v psím životě už nejde o lehkost, ale o pevnost. Musíte si být jistí, že psa udrží a neroztrhne se, ani když ten zabere. Z tohoto důvodu bych tady volil buď kožený obojek na klasické zapínání, anebo kovový či kožený obojek přes hlavu – polostahovací nebo stahovací. Výběr záleží na vás.
Osobně jsem vyzkoušel hodně obojků, nakonec jsem dospěl ke kovovému stahováku a koženému polostahováku s kovovým zapínáním. Polostahovák Aida nosí, pokud jdeme na louky, kde většinu času běhá na volno, pokud jdeme někam mezi lidi a jiné psy, volím jednořadý stahovací obojek. Dlouho jsem se stahovacím obojkům bránil, ale nakonec jsem k němu dospěl také. Zabrzdit 44 kilo, když vážíte jen o šestnáct víc nemusí být vždycky sranda. Při správném zacházení je stahovák dobrá věc. Bezpečnost jeho užití však záleží na rychlosti. Cílem není psa dusit a přetahovat se. Stahovák vyžaduje rychlé jednání a okamžité povolení potom, co se pes podřídí. NIKDY NEPŘIPÍNEJTE STOPOVACÍ VODÍTKO NA STAHOVÁK! Čím delší je vodítko, tím hůře budete mít stahovací obojek pod kontrolou. Krom těchto dvou disponujeme ještě nylonovým obojkem na kovovou sponu. Jedná se o šitý obojek na míru od společnosti 4dox. Používali jsme ho zhruba rok, ale potom se několikrát samovolně rozepnul na procházce, a tak jsme od jeho používání upustili. Navíc nám obojky přes hlavu vyhovují více.
Speciální kategorií jsou hadí obojky, které slouží výhradně k předvedení psa ve výstavním kruhu. Nejsou vhodné k běžnému nošení. Osobně mě však do výstavního kruhu více vyhovuje nylonová oboustranná smyčka, která slouží jako obojek a vodítko zároveň.
Vodítko
Neomylně patří k základní výbavě spolu s obojkem, ale s nabídkou je to podobné jako u obojků. Je nepřeberné množství druhů. Kožené, nylonové, prodlužovací, samonavíjecí, kulaté, ploché, stopovací…. ale jaké tedy ve finále pořídit? Vodítko je otázkou vkusu. Mělo by se vám dobře držet a zároveň být pevné. Pro malá štěňata jsou opět vhodná především lehká vodítka. Nemusí být nutně dlouhá ani široká. Naprosto nevhodná jsou samonavíjecí, ale osobně je nemám rád ani pro starší psy. Nejvíce se nám osvědčilo kulaté pletené vodítko. Skvěle se drží, neřeže do rukou a je prodlužovací. To znamená, že se dá přepínat karabinou na různou délku. Vřele doporučuji však volit kratší modely, než jaký jsme zvolili my. Při koupi jsem chtěl co nejdelší vodítko. Dneska už vím, že to byla chyba. Při výběru je dobré si uvědomit, že vodítko není od toho, aby se na něm pes proběhl. S Aidou chodíme na volno a když ji potřebuji připnout, tak zároveň potřebuji, aby byla co nejblíže u mě. Ve finále mám tedy půlku ruky omotanou lanem jak pro koně.
Pokud chcete mít psa pro jistotu na vodítku, ale situace dovoluje jeho vzdálení, pak bych doporučil dlouhou stopovací šňůru, klidně 10 metrů. Přesně takovou máme také a volím ji při prosincovém venčení, kdy se každou chvíli ozve někde prásknutí petardy. Vzhledem k Aidiny reakci na střelbu je stopovačka skvělá věc. Může běžet kus ode mě, ale stále je pod kontrolou. Hodí se však říct, že stopovačka je relativně náročná na nošení. Samonavíjecí vodítka si šňůru samovolně stahují, pokud se pes rozhodne přiběhnout k vám, u stopovačky tuhle práci musíte dělat sami. Zároveň je tohle vodítko naprosto skvělé na učení přivolání.
Další skvělou možností je tzv. couračka. Jedná se o krátkou smyčku, která se může nechat připnutá na obojek. Pes se do ní nezamotá, protože couračka nespadá až na zem. Psovod tak nemusí nosit vodítko sám, ale zároveň je schopný psa přichytit. Co se týče výstavních vodítek, tak ty zmiňuji výše u obojků. Pokud byste upřednostnili hadí obojek místo smyčky, doporučoval bych krátké ploché vodítko, například z kůže. Další alternativou je krátké řetízkové vodítko.
A proč nemám rád samonavíjecí flexiny? Jde o jejich styl fungování. Pes vyvíjí stále určitou sílu na to, aby mohl jít “před vodítkem” a když šňůra najednou skončí, cukne to. Pes ani majitel neví přesně kdy, na klasickém vodítku je to vidět. Navíc se docela pracně pes na podobném typu vodítka přitahuje zpátky, pokud odmítá přijít sám. Sám proto flexiny bojkotuju a na volnější pohyb raději zvolím stopovací vodítko.
Postroj
Někteří lidé ho považují za alternativu obojku. To však není tak úplně pravda. Jistě, pes se dá vodit na postroji, o tom není pochyb. Přesto je nutné si říct, že postroj slouží hlavně pro tah – vozíku, saní, koloběžky, páníčka atd. Postroj je od toho, aby se pes při tahu neuškrtil. Pokud pes táhne na postroji, pak je to v pořádku. Pokud táhne na obojku, je to špatně. Samozřejmě je možné psa naučit, aby pes netáhl ani na postroji. Zároveň je to skvělá alternativa pro chronické tahače, kteří neumí na vodítku chodit volně. NIKDY PSA NEPODPORUJTE V TOM, ABY NA OBOJKU TAHAL! Takové jednání má nehezký zdravotní dopad a může vést až ke kolapsu trachey. Postroj by neměl být chápán jako východisko, proč psa nenaučit chodit dobře na vodítku. V této perspektivě nikdy nemá být postroj chápán jako alternativa pro obojek.
Ani u postrojů nemusí být výběr vždy zcela jednoduchý. Pokud už se někdo rozhodne pro jeho pořízení, pak bych doporučil norské postroje, které jsou vhodné pro tah, ale mají zároveň nahoře oko, za které se pes dobře přichytí, potřebujete-li ho mít krátkou chvíli pod kontrolou a nemusíte mu tak připínat přímo vodítko. My u Aidy postroj na procházky nepoužíváme. Speciální kategorií jsou postroje do auta, o kterých píšu o něco níž a potom taky v tomto článku.
Náhubek
Jsou chvíle, při kterých budete potřebovat náhubek, přestože je váš pes mírumilovný a nekonfliktní. Příkladem je třeba cestování v hromadných dopravních prostředcích. Při výběru náhubku myslete na to, že by pes měl bez problémů otevřít tlamu a zívnout si. Zcela nevhodné jsou fixační látkové náhubky. Jedná se o věc, která patří hlavně do veterinárních ordinací. Má psovi zabránit v pokousání při manipulaci a ošetření. Kovovými náhubky umí pes dost bolestivě praštit, proto se dávají tyto látkové. Pro cestování a delší nošení jsou však nevhodné a v některých situacích mohou být i nebezpečné. Pes se ochlazuje přes jazyk a pokud mu znemožníte volně otevřít tlamu a chladit se, může se snadno přehřát. To je život ohrožující stav.
My používáme klasický kovový náhubek, který je typizovaný pro fenu bernského salašníka. Je však docela velký, snesli bychom i menší. Výhodou kovového náhubku je jeho lehkost, nevýhodou může být právě to, že rána s ním docela bolí. Možnou alternativou jsou kožené náhubky.
Hračky
Existují různá přetahovadla, plyšáci, interaktivní hračky, míčky, frisbee, pískací gumové hračky a spoustu dalších možností, jak psa zabavit. U hraček je bezpodmínečně nutné koukat před koupí na jejich bezpečnost. Zcela nevhodné jsou takové hračky, které obsahují malé částice. Ty by mohl pes sežrat nebo vdechnout. V tomto směru je to podobné jako s dítětem. Pokud chcete mermomocí koupit plyšáka, volte takového, který nemá korálkové oči a nesmutněte, jestli ho váš pes rozcupuje na zahradě. Přesně tak totiž většina plyšáků skončí. Výběr hraček je jinak velice individuální záležitost a záleží na tom, co daného psa baví. Berňáci jsou zrovna psy, kteří příliš neaportují, a proto bych se vyhnul nějakým frisbee diskům a tenisákům, většina berňáků tento typ hraček neocení. Naopak nejvíc u nás vedou uzly na přetahování.
Když byla Aida malá, pořídil jsem jí různé míčky, kong granát z tvrdé gumy, pískací i nepískací plyšáky. Většina z těchhle všech hraček se ztratila. Aiduša je někam zahrabala nebo odnesla do tůjí, kde je nechala ležet. Dneska má všehovšudy tři uzlíky a puller, což jsou dva fialové kruhy z gumy. Jejich smysl spočívá v házení jednoho po druhém a pes běhá za oběma. Aidě však nikdo nedal přečíst návod, a tak nám druhý kruh leží na skříni jako náhradní. Aida je ochotná aportovat jen chvilku (zhruba 2-4 hody) a zásadně jen jeden z kruhů. Není natolik shánčivá, tudíž když má jeden kruh, druhý už ji nezajímá. Na celém pulleru ji nejvíc baví přávě ta část, kdy se o něj přetahujeme. Z tohoto důvodu taky miluje uzly, ale je vhodné na psa dohlížet. Někteří mají tendenci uzlíky požírat, což může způsobit katastrofu, například zauzlování střev jednotlivými provázky.
V poslední době jsou také hodně populární interaktivní hračky, do kterých se nasypou pamlsky a pes se do nich snaží dostat. Můžou to být různé plnící míčky, do kterých nasypete pamlsky nebo nastříkáte speciální pastu. Případně se dají obstarat také psí hlavolamy, které dokážou psa skvěle zabavit, podpořit jeho mysl a psychicky unavit. Výběr hraček je jen na vás a těžko se radí. Bezy zjistíte, na jaké hračky je váš pes naladěn.
Hygiena
Srst berňáků není příliš náročná na údržbu, není třeba jí stříhat ani často koupat. Přesto je nutné pravidelně srst vyčesávat, a to především v období línání. Na kartáčích hodně záleží, protože ty nekvalitní mohou srst úplně zničit. Názory na správný a dobrý kartáč/hřeben se dost liší. U nás se používá především Furminator hrablo s otočnými hroty, které srst neprořezává ani netrhá. Máme tu také klasický Furminator kartáč, ale u něj je zapotřebí velká opatrnost, jelikož ten srst prořeže a při hrubším zacházení by mohl psovi ublížit. Nevýhodou značky Furminator je však poměrně vysoká cena.
Další dobrou věc, kterou jsme nakonec ocenili, je Pet and Me kartáč. Jedná se o kartáč z lékařského silikonu, zdravotně nezávadný a jemný. Funguje na základě statického efektu, tudíž dokáže odstranit i krátké chloupky, prach a lupy. Využíváme ho především na odstranění staré srsti z nohou a z oblasti hlavy, jelikož je jemný a nedá se s ním ublížit. V této kategorii bych zmínil také další vybavení než jen kartáče a hřebeny:
Suchý šampon: Výborná věc, pokud se pes vyválí v nějaké smrdící zdechlině. U nás není koupání zrovna oblíbenou činností, a proto je fajn právě ten suchý šampon, který se nastříká na srst, rozčeše a potom jen vydrbe ručníkem.
Malé nůžky: Berňák je dlouhosrsté plemeno, které se nestříhá. Přesto jsou místa, která je vhodné upravit prostříháním. Jedná se především o uši, na kterých vznikají nevzhledné rousy, které se špatně udržují a snadno plstnatí a druhým takovým “stříhacím místem” jsou chlupy na packách. Srst mezi prsty umí velmi rychle přerůstat a pro psa je velmi nepříjemná. Velké problémy to může způsobit v zimě, kdy se na těchhle chlupech vytvoří zmrazky. Psa tyhle zmrzlé sněhové koule na packách bolí. Malé nůžky se zaobleným koncem jsou na takovéhle stříhání perfektní, protože díky absenci hrotu psovi neublížíte, ani když sebou cukne. Na uši je výrazně lepší pak používat kadeřnické prostřihávací nůžky, protože jakmile to ostříháte klasickými, bude to vypadat hodně blbě, věřte mi.
Sáčky na poklady: Zřejmě položka, kterou nemusím představovat a asi bych ji úplně vypustil, kdybych neměl zkušenost se zásobníky na tyto sáčky. Pokud nechcete mít ve většině venkovního oblečení igelitové pytlíky a pravidelně si je prát v pračce, pak doporučuji pořídit zásobník na pytlíky, který se dá velice prakticky připnout na vodítko. Je tedy navázáno spojení – mám vodítko = mám pytlíky. Což vám ušetří spoustu problémů a výrazů typu “já vůbec nevím, kde ten pes je, a co tam dělá,” nebo “Tohle? To vůbec není od mého psa!” Zásobník je praktická věc, ale i u takovéhle maličkosti je třeba dobře vybrat. Já osobně doporučuji šroubovací zásobník, anebo taštičku se zipem.
Jedem čas jsme měli zásobník od firmy Trixie, ale každou chvíli se rozpadl. A motat roli sáčků zpátky je skutečně k vzteku. Velmi špatně držel na vodítku a vůbec nebylo myslitelné utrhnout pytlík jednou rukou. Nakonec se urvalo oko na zapínání a milý zásobník letěl s chutí do popelnice. Jako náhradu jsem pořídil šroubovací zásobník od firmy Aminela, který se velice osvědčil. Velice bytelný, dobře drží a i ty pytlíky jsou pevnější.
Dále by se v této kategorii dali zmínit ještě praktické válečky na chlupy.
Pelech
Tady záleží, kde bude váš nový parťák bydlet. Berňák je zrovna plemeno, které zvládne být celoročně ubytované venku a nebudou mu díky husté srsti vadit ani mrazy. Na druhou stranu by i berňák měl mít místo, kde se může schovat před větrem a deštěm. Úmyslně nezmiňuji sníh, protože valná většina z nich se velmi ráda nechává zasněžit.
Ze zkušenosti naší i z doslechu bych řekl, že berňák není plemeno, které by zrovna chodilo do boudy, tudíž bych jako nejvhodnější ubytování venku viděl zastřešený kotec, který bude sám o sobě chránit před nepřízní počasí tak, aby berňák byl schovaný, aniž by ležel přímo v boudě. Bouda nemusí být zateplená ani příliš rozměrná. Pes by měl být schopen boudu vyhřát svým tělem, ale zároveň by se v ní měl bez potíží postavit. Vhodné jsou předsíňky, které vytváří v hlavním prostoru boudy závětří. Na podlahu je možné použít matraci nebo klasický oválný pelech, mnoho psů má ale potřebu podobné věci cupovat. Pokud to je případ i vašeho psa, pak je vhodnou alternativou deka, dřevitka, sláma nebo seno (pozor na alergie). Je zapotřebí boudu udržovat v čistotě.
Berňák je velice kontaktní plemeno, které chce být svému pánovi na blízku, a proto je zcela nevhodné psa držet většinu času v kotci. Kotec by se měl uzavírat jen na dočasnou dobu, třeba na noc nebo v době hárání. Nejvhodnější možností je otevřený kotec s možností uzavření, do kterého si pes zajde, kdykoliv sám chce. Pakliže máte berňáka v domě, pak mohu doporučit různé psí oválné pelechy nebo matrace. My máme oválný polštář značky Samohýl Exclusive. Měkký, pohodlný, dá se vyprat a je vyplněn drceným molitanem. Kupovali jsme tu nejvyšší velikost, která má 140 cm. Dostatečná by byla i menší velikost. Aida však nejčastěji stejně spí vedle na prknech anebo v koupelně na linu.
Cestování
Tomuhle se nevyhnete. Ať už budete jezdit po výletech a brát svého psího parťáka sebou nebo budete muset sjet na očkování k veterináři. Berňák je pes, který zabere opravdu hodně místa a je třeba na to myslet. Pokud se podíváme na cestování v autě, můžete berňáka převážet buď v kufru, anebo na zadních sedačkách. Pak je ještě možnost pořízení přídavného vozíku za auto, ale to se spíš vyplatí, když máte psů víc.
Na zadní sedadla doporučuji volit postroj Allsafe, který je sice drahý, ale také zajišťuje velkou míru bezpečí. Do kufru jedině kovovou klec, která je napevno spojena s karoserií. U menšího štěněte jsem volil postroj Greendog, jelikož na období růstu je AllSafe přece jen dost drahý. Téma bezpečnosti v autě rozebírám ale přímo v samostatném článku, proto to tady nebudu opakovat.
Pokud máte rádi svoje sedačky v autě, doporučoval bych také zakoupit ochranný potah na sedačky. Uchráníte si tak sedačky nejen před chlupy, ale také špínou. Dále je pro cesty dobré pořídit cestovní misku, u nás se velmi osvědčila skládací silikonová miska, která se snadno vejde do jakékoliv tašky a je tak vždycky při ruce. Máme 1l a je naprosto dostačující. Koupili jsme i misku, která je spojená s lahví, ale Aiduša z toho nepije ráda. Na cesty přes noc můžete pořídit deku, která v autě nezabere moc místa a pes bude moct ležet na měkkém. Pokud je na ubytování koberec, pak je to vesměs jedno, ale někde bývá holá dlažba a pak se deka hodí.
Misky
Možnosti jsou různé – keramika, plast, nerez. U nás se využívají pro psa pouze misky nerezové bez protiskluzové gumy. Zároveň používáme psí bar, tedy stojan na misky. Částečně by to mělo být prevencí pro torzi žaludku. Stojan používáme ze zoohitu, jeho vrchní část je do U a díky tomu má větší stabilitu než stojany od Trixie, které se prodávají u nás.
V této kategorii bych rád zmínil také barel na granule. Nemusíte kupovat drahý Curver, stačí obyčejný uzavíratelný box, který seženete v každých domácích potřebách. My používáme plastový box z Makra. Pro čerstvost granulí je nutné, aby byly uchovávány v suchu a bez přístupu vzduchu, aby nevyčichly. Některé značky sice mají pytle se zipem, takže se dají znovu uzavřít, ale přesypávání mi přijde vhodnější. Pokud by byly granule nějakým způsobem závadné, zjistíte to hned při přesypání. Není výjimečné, že granule napadne hmyz kvůli špatnému skladování u dodavatele, anebo se někde při přepravě může poškodit pytel. Napadení nemusí být pak patrné hned při otevření. Přesypáním do barelu se vyhnete nemilému překvapení. Taky mi to přijde pohodlnější.
Oblečky
Berňák je plemeno, které bez problémů zvládá i mrazy, a proto u zdravého psa není v žádném případě nutné pořizovat nějaký obleček. Berňák není panenka ani plyšák, a proto by mělo být pořízení oblečení ryze účelovou záležitostí. U starších a nemocných psů může dojít k horší termoregulaci, a proto tato potřeba v pozdějších letech psího života může vzniknout i u psa, jako je berňáček.
Co bych však tady mohl zmínit jsou ručníky. Není nutné kupovat speciální psí ručníky, můžete s klidným srdcem vyřadit nějakou starou osušku nebo ručník, který svému psovi věnujete, ale měli byste nějaký mít k dispozici. Déšť pro berňáky není velký problém z hlediska teploty, ale vlhka. Dlouhá mokrá srst se snadno zapaří a vznikne zánět kůže (tzv. hotspot), který je pro psa bolestivý a navíc má tendenci se vracet. Z tohoto důvodu je vhodné mokrého berňáka vysušit.
Ostatní
- klikr: výborná pomůcka na trénink pozitivní metodou
- pamlskovník: pokud nechcete mít kapsy smrduté od sušeného masa a plné drobků z piškotů
Fotografie v náhledu vlastní.