Hnisavý zánět dělohy (Pyometra) - CHS od Bavorské cesty

Hnisavý zánět dělohy (Pyometra)

Velmi nebezpečné, plíživé a bohužel hodně časté onemocnění pohlavních orgánů fen. Slovo “pyometra” je složeninou řeckého slova “pyon“, což znamená hnis a slova “metra“, tedy děloha. V děloze se nahromadí patologický obsah, který následně intoxikuje celý organismus a vede k sepsi (otravě krve). Bez vhodně nasazené léčby je zánět dělohy vždy smrtelný. Úspěšnost léčení závisí na stadiu, kdy je zánět dělohy diagnostikován – na začátku je prognóza velice dobrá, ale postupně šance na uzdravení klesají. Bohužel majitelé fen pyometru často zaregistrují až v pokročilém stádiu.

Kdo je ohrožen?
Budeme-li se bavit o pyometře v souvislosti se psy (vlastně fenami), ohroženy jsou obecně všechny nekastrované fenky. Nejčastěji zánět dělohy vniká u starších zvířat nad 6 let nebo mladších fen, kterým byly předtím podány estrogeny (z důvodu přerušení gravidity po nakrytí, oddálení říje, atp.). Sekundárně se může rozvinout také při odumření plodu v děloze, při zadrženém lůžku po porodu nebo vzácně při mimoděložní (extrauterinní) graviditě. Jako predisponovaná plemena se uvádí Bullmastif, Bordeauxská doga, Zlatý retrívr, Anglický buldok, Akita a Anglický mastif. Některé starší studie zmiňují také Bernského salašnického psa, Bernardýna, Rotvajlera, Kavalír King Charles španěla nebo Kolie. Genetická predispozice však nikdy nebyla skutečně prokázána. Statisticky se rozvoj onemocnění v určitém věku liší podle plemen. Zatímco u Bordeauxské dogy byl zjištěný průměrný věk okolo 3 let, u Zlatého retrívra to bylo nad 7 let. Náchylnější jsou rovněž feny trpící na falešnou březost.
Nové studie z roku 2011 nezjistili žádnou souvislost výskytu onemocnění s nepravidelností cyklu, krátkým meziříjovým intervalem ani časnou březostí. Vliv krytí a porodu na výskyt nemoci je omezený. Není obvyklé, aby fena dostala pyometru po hárání, které proběhlo po odchovu štěňat, ale zároveň jeden porod neovlivňuje významně situaci v pozdějších letech. Tedy osmiletá fena, která měla jako tříletá jeden vrh, může mít zánět dělohy stejně dobře jako sedmiletá fena, která nikdy nerodila.

 

Co se při ní děje a jak probíhá?

K rozvoji dochází obvykle 2–8 týdnů po hárání, během kterého byla děložní sliznice nadměrně stimulována. Dochází tak k jejímu překrvení a zbytnění. Děložní žlázky se zmnožují, žlázky vnitřní výstelky dělohy se zvětšují a začínají produkovat velké množství hlenovitého sekretu. Tento sekret se začne hromadit v dutině dělohy, protože se kvůli jejímu zbytnění nemůže vstřebat. Vzniká tím tzv. endometria. Děložní sekret nakonec infikují bakterie a od této chvíle můžeme stav označit za pyometru. Rozlišujeme dvě formy podle průběhu:

Otevřená: Při této formě je děložní krček otevřený a zánětlivý obsah může alespoň částečně vytékat ven. Abnormální výtok z pochvy je hlavním příznakem této formy.

Uzavřená: Děložní krček je zavřený a obsah se tak hromadí v děloze, což vede k rychlejší progresi onemocnění. Tato forma je nebezpečnější, jelikož majitelé si často dlouho ničeho nevšimnou a přivádí feny k vyšetření až v pokročilém stadiu, kdy se začaly toxiny z dělohy vstřebávat do těla.

Jestliže není zahájena léčba, toxiny v obou případech začnou pronikat krevního řečiště a způsobí celkovou intoxikaci. Při nadměrném naplnění dělohy může rovněž dojít k jejímu prasknutí, vzniká hnisavá peritonitida (zánět pobřišnice) a rozvíjí se celková sepse (laicky otrava krve). Následně dojde k multiorgánovému selhání a smrti. Všechny tyto věci mají poměrně rychlý průběh.

 

Odkud se bere bakteriální infekce?
Děložní hrdlo, které představuje bariéru mezi dělohou a pochvou, zůstává většinu času těsně uzavřené. Výjimkou je doba říje, kdy se děložní hrdlo uvolní, aby umožnilo spermatu vstoupit do dělohy a právě v této době mohou bakterie z pochvy vstoupit do dělohy. Zdravé děložní prostředí je značně nepříznivé pro přežití bakterií, ale pokud je děložní stěna zesílená nebo cystická, bakterie získají ideální podmínky k rozmnožení. Abnormální stav děložní stěny nebo progesteron způsobí, že děložní svaly nemohou správně pracovat a bakterie nemohou být vyloučeny.

Bakteriologickým vyšetřením vyšlo najevo, že infekci nejčastěji způsobí bakterie, pocházející z normální mikroflóry postižených fen. V drtivé většině případů (90 %) byla zjištěna bakterie Escherichia coli. Některé její sérotypy vyvolávají výraznější poškození děložní sliznice a silnou zánětlivou reakci. Z toho vyplývá, že zdravá fena nemůže být infikována přenosem bakterií z nemocné feny.

 

Jak se projevuje?
Někdy je prvním varujícím signálem říje, která trvá déle, než je obvyklé. U otevřené formy pyometry se objevuje výtok z pochvy různého charakteru (řídce růžový až hnědočervený nebo hnisavý – žlutý, šedý, nebo zelený; vodnatý až smetanovitý). Většinou zapáchá a bývá vidět v srsti pod ocasem. Fena ho za sebou může zanechávat i na zemi, kde předtím ležela. Obvykle se u obou forem nafukuje břicho, které je bolestivé na dotek.
V počátcích onemocnění fena více pije a močí, protože toxiny ovlivňují schopnost ledvin zadržovat tekutiny. Objevuje se apatie, nechutenství a často i zvracení. Feny s uzavřenou formou se velice rychle zhoršují. S rozvojem zánětu je apatie a spavost stále výraznější. Může se objevit průjem nebo slabost pánevních končetin. V konečné fázi je fena dehydrovaná a anorektická, nedokáže se hýbat a upadá do bezvědomí, následně dochází k úhynu. Teplota může a nemusí být zvýšená, během pokročilého stavu intoxikace může být dokonce snížená.
Příznaky pyometry nemusí být vždy zcela jednoznačné. Někdy se může objevit jen jeden z výše uvedených projevů, a proto je lepší vzít fenu k veterináři okamžitě, pokud sledujeme nějakou změnu v jejím chování, a neuplynuly více než 3 měsíce od posledního hárání. Čím dřív se zánět podchytí, tím větší jsou šance na uzdravení. Mějte na paměti, že při uzavřené formě se situace rychle zhoršuje a příznaky vidíte až ve chvíli, kdy se infekce dostala do krve. Času v takovém případě není nazbyt.

 

Jaká je diagnostika?
Důležitým ukazatelem je anamnéza majitele, konkrétně kdy naposled fena hárala. K diagnostice se používá odběr a rozbor krve, sonografické vyšetření břicha, vyšetření poševního výtěru a eventuálně RTG vyšetření (při otevřené formě je neprůkazné). Krev vykazuje obvykle zvýšený počet bílých krvinek, a zvýšené množství dusíkatých látek, bílkovin a globulinů. Na ultrazvuku je možné vidět zvětšenou dělohu, zesílené děložní stěny i hromadění tekutiny uvnitř. Podobné příznaky může vykazovat také abnormální říje (prodloužená nebo rozdělená), gravidita, potrat nebo patologické stavy v pochvě a močovém ústrojí.

 

Jak probíhá léčba?

Zánět dělohy je nutné okamžitě léčit, protože k samovolnému uzdravení nedojde. Ze všeho nejdřív je nutné stabilizovat vnitřní prostředí infúzemi a zamezit dalšímu rozvoji infekce pomocí antibiotik, což ale samo o sobě nestačí. Další postup záleží na celkovém zdravotním stavu feny a dalšímu využití feny. Možnosti existují teoreticky dvě.

Chirurgické řešení: Jedná se o operaci, při které se odstraní děloha i vaječníky (kastrace). Jedná se o nejlepší řešení a také jediné, pokud fena trpí uzavřenou formou pyometry, nebo je zánět už příliš rozvinutý na jiné řešení. Ideální je zákrok provádět v inhalační anestezii, která je méně riziková. Pro fenu je toto řešení více bezpečné.
Konzervativní řešení: Používá se v případech, kdy je fena mladá, určená do chovu, má otevřenou formu zánětu a diagnostika proběhla včas. Při této metodě jsou nemocné feně podávány léky (prostaglandiny), které vypudí patologický obsah dělohy ven, uvolní děložní krček a začnou bránit tvorbě progesteronu. Dále samozřejmě probíhá léčba antibiotiky. Úspěšnost se pohybuje mezi 50–70 % a zvíře je nutné ještě nějakou dobu sledovat. Klinické zlepšení přichází zhruba až za nějakých 48 hodin. Pokud by nedošlo k vypuzení sekretu, nebo by se zdravotní stav zhoršil, je nezbytné přistoupit ke kastraci. V případě úspěšné léčby je důrazně doporučeno fenu nakrýt hned při dalším hárání.

Užití léků s sebou nese riziko vážných komplikací. Patologický obsah je vypuzen tak, že se děloha začne smršťovat, což ale může také vést k jejímu prasknutí (z toho důvodu se tato metoda nedá použít u uzavřené formy). Rovněž mají tato léčiva řadu nežádoucích účinků, které se projevují do 15 minut po podání a často trvají několik hodin. Může se objevit neklid, zvracení, defekce, slintání, bolesti břicha a stížené dýchání. Bolesti je možné snížit chozením nebo cvičením. Nežádoucí reakce se obvykle začnou zmírňovat každou další dávkou.

Z časového hlediska je okamžitá operace výhodnější. Patologický obsah se odstraní a antibiotika zničí infekci, která pronikla do těla. Oproti tomu konzervativní řešení vyžaduje opakovaná vyšetření (je třeba kontrolovat, že obsah dělohy odchází ven), dlouhodobou aplikaci léků a oddechnout si můžete až ve chvíli, kdy je potvrzena březost po dalším hárání. Březost může být potvrzena zhruba 25 dní po nakrytí, což znamená více než půl roku nejistoty. Finanční aspekt rovněž nahrává spíše chirurgickému řešení. Částka za operaci se sice v první chvíli může zdát vysoká, ale je konečná. Konzervativní léčba se může v čase hodně prodražit. Navíc je její výsledek nejistý a situace se může kdykoliv opakovat znovu.
V případě včasného zahájení léčby je prognóza velice dobrá, obzvlášť v případě chirurgického zásahu. V nekomplikovaných případech otevřené formy je úspěšnost 75–90 % v případě, že se s léčbou začne včas. U uzavřené formy se šance vyléčení významně snižuje kvůli pozdnímu zahájení léčby, pohybuje se okolo pouhých 25–40 %. Možnost regrese po úspěšné konzervativní léčbě je 50–75 % a šance na budoucí úspěšný chov je stejně tak okolo 50–75 %. Čím později je zánět léčen, tím horší je prognóza.

 

Co prevence?
Jedinou spolehlivou prevencí tohoto stavu je kastrace. Ta předchází mnoha dalším zdravotním komplikacím v seniorském věku. Zároveň není třeba otevírat vrata používáním hormonálních prostředků k přerušení gravidity nebo oddálení říje. Pakliže jste fenu neuhlídali, je lepší přistoupit ke kastraci, anebo nechat fenu porodit. Stejně tak žádná výstava a tituly nestojí za to, abyste násilně zasahovali do přirozeného pohlavního cyklu. Nevyužívání těchto prostředků sice nezajistí, že vaše fena nedostane pyometru, ale nebudete tomu otevírat dveře.

 

Zdroje:

http://www.veterinahb.cz/pyometra-fen-zanet-delohy/
https://vcahospitals.com/know-your-pet/pyometra-in-dogs
https://veterinaryrecord.bmj.com/content/173/16/396
http://www.vetcentrum.cz/stodulky/lekar/819/pyometra-hnisavy-zanet-delohy
http://www.familyvet.cz/ckfinder/userfiles/files/strasak-jmenem-pyometra.pdf
http://www.veterinapruhonice.cz/pyometra-(zanet-delohy),149.html
https://www.radaveterinare.cz/pes/clanky/pyometra-hnisavy-zanet-delohy-u-fen-poznejte-ji-vcas-90
http://www.veterina-info.cz/odborne-clanky/pyometra-u-fen-257.html
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pyometra

 

Zdroje náhledových obrázků:
1. Kalumet, licence CC BY-SA 3.0 (obrázek zmenšen a vložen do šablony)
2. jodin, licence Pixabay
3. Wikimedia Commons, licence Public Domain

Napsat komentář

20 − 9 =