PP ve světle hloupých a hloupějších argumentů

Co to tedy je? PP je zkratka pro průkaz původu. Jedná se de facto o rodný list psa. Nic víc a nic míň. Na tomto jediném papíru najdete informace o tom, jak se daný pes jmenuje, jeho pohlaví, plemeno, barvu a délku srsti, datum narození, číslo čipu/tetování a jméno + adresa chovatele. Největší část tohoto papíru zabírá tabulka s rodokmenem 4 generací, ve které najdete i výstavní a pracovní úspěchy rodičů, popřípadě i předchozích generací, existuje-li o tom záznam na ČMKU (Českomoravská kynologická unie). Tato organizace je zodpovědná za vystavování průkazů původu psů, kteří se narodili v České republice chovným zvířatům.

PP je pro majitele nového štěněte záruka, že si kupuje psa, jehož exteriér a povaha bude odpovídat standardu plemene, tedy kvůli kterému si vlastně dané plemeno pořizoval a platil. Protože když si kupujete berňáka, chcete trikolorního milujícího méďu a ne černobílého stokilového psa, který sežere každou návštěvu a z pošťáka vám na chodníčku nechá jen boty. K tomu je standard plemene. Pes ale není elektronický spotřebič. K tomu, aby byl poslušný ho musíte vychovat. Pro jeho zdraví mu musíte zajistit kvalitní stravu a psychickou pohodu. Pokud něco zkazíte, průkaz původu s tím nic neudělá. Nikdo a nic vám nezaručí, že pes nepojde ve třech letech na torzi žaludku. Nejde to. Pes není robot a stát se může ledacos.
Papíry původu (PP) i tak mohou hodně ovlivnit – pes bude typickým zástupcem, jeho rodiče byli fyzicky i psychicky v pořádku a svému potomkovi nepředali špatné genetické dispozice. Papíry neovlivní to, co ze psa uděláte vy.

Slovníček množitelů a vysvětlivky

Čistokrevné štěně bez PP. – Čistokrevný pes je POUZE A JEDINĚ ten, který MÁ průkaz původu. Když nemá, je to kříženec.

Štěně bez PP po papírových rodičích. – Proč štěňata nemají průkaz původu? Zřejmě se majitelé jeho rodičů neobtěžovali projít procesem uchovnění, jehož cílem je vyloučit z chovu zvířata, která hrubě odporují plemennému standardu (tedy nejsou klasickými představiteli svého plemene). Mohou mít zdravotní obtíže, o kterých jejich majitel ani nemusí nic vědět (chovná zvířata se testují než jsou připuštěna do chovu), nemusí exteriérem či povahou odpovídat standardu (nemá rysy, kvůli kterým si dané plemeno pořizujete). Špatný vzhled i povaha JE dědičná. A kde vlastně máte záruku, že obě zvířata mají PP? A kde máte záruku, že ti předvedení psi jsou skutečnými rodiči? Otce štěňat může prokázat jen test paternity. Těžko přesvědčíte majitele, aby tento test se svým zvířetem podstoupil.
Zatímco se chovatelský klub snaží do chovu pouštět pouze zdravá zvířata, aby se zlepšilo zdraví plemene, tihle množitelé jejich snahy podkopávají tím, že vytváří nepapírové křížence s nejasnou zdravotní dispozicí. Bravo.

Kvůli jednomu vrhu jsme fenu nechtěli uchovňovat. – Takže není problém nakrýt fenu a věnovat štěňatům i feně samotné nákladnou péči, která je náročná časově i finančně, ale je nepřekonatelný problém s ní projít procesem uchovnění? A jaký je vlastně význam vytvářet další psy s nejasnými zdravotními předpoklady, kterých jsou plné útulky?
Navíc neexistuje jistota, že se majitel feny o uchovnění nepokusil. Dost možná to zkoušel, ale daná fena/pes z vážných důvodů nebyla do chovu připuštěn(a). Připuštění do chovu není věc známosti, ale skutečného zdravotního, exteriérového a povahového stavu daného zvířete. Jen těžko se dohledáte pravdy.

Uchovnění je drahé, proto jsme rodiče neuchovnili. – Když kupujete psa s papíry, vyjde vás to často na poměrně dost peněz a i bez uchovnění (bonitace) jsou to výdaje POUZE počáteční. Kvalitní krmení, hračky, další chovatelské potřeby a náklady na veterinární péči nejsou levnou záležitostí a za život psa to hodí hezkou sumu. Během prvního roku zaplatíte za psa výrazně víc, než byli pořizovací náklady na samotný odběr. Odchov štěňat rozhodně není zadarmo, nemluvě o času, který investujete do rodičů i štěňat a nikdo vám ho neproplatí. Opravdu je už takový problém dát o několik tisíc navíc za uchovnění?
Majitelům štěňat přijde drahé uchovnit fenu, ale vůbec jim není hloupé si říct o peníze za štěňata. Takže tedy vlastně říkají: ,,My jsme odmítali mít výdaje se štěňaty a naším psem, ale vy nám koukejte zaplatit!“

Průkaz původu dostává jen prvních x (dosaďte si libovolný počet) štěňat, to vaše se narodilo jako y. – Tohle je SPROSTÁ LEŽ! Otočte se a zmizte… hodně daleko. VŠECHNA štěňata dostávají průkaz původu bez ohledu na to, jestli je jich pět, deset nebo patnáct. Pokud jsou uchovnění rodiče a vrh je nahlášen, jsou vydány papíry všem štěňatům, která se narodí.
Tato povídačka vznikla za doby hluboké totality, kdy takový zákon opravdu platil a u početných vrhů dostalo papíry jen několik štěňat, jenže už je spoustu let zrušený.

Štěně nedostalo průkaz původu, protože neodpovídá standardu. – Tak ještě jednou – VŠECHNA štěňata po uchovněných rodičích dostávají PP bez ohledu na to, jestli se jich narodí dvacet, budou mít dvě hlavy nebo neodpovídají barevně standardu. Pokud štěně neodpovídá standardu, je v jeho průkazu o tom poznámka, která ho vyřazuje z účasti na bonitaci (uchovnění).
Nestandardní štěňata se zpravidla prodávají levněji než jejich standardní sourozenci  mohou se chlubit tím, že jsou čistokrevná. Průkaz původu mají, ne, že ne! Nestandardní štěně je perfektní, pokud nemáte výstavní ani chovatelské ambice a chcete sehnat štěně trochu levněji než za plnou cenu. Prakticky u každého plemene jsou věci, proč štěně nemusí splňovat standard. U berňáků to může být například zálomek na ocase, příliš málo nebo naopak moc vyjádřené bílé znaky, modré oči nebo v případě psů nesestoupená varlata.

Papíry se dají vyřídit dodatečně, ale připlatíte si za ně xyz korun. – Chovatel je povinen zajistit průkaz původu všem štěňatům. Zase platí – otočte se a zmizte. Takový prodejce jedná podvodně a žádné skutečné papíry vám nevyřídí.
Průkazy původu se dodatečně nevyřizují, taková situace nenastává. Snad jediné, co se může stát, že štěněti zmizí během růstu vada, která ho vylučovala ze standardu. Pak je možné klub požádat o přezkoumání a v případě dobrého výsledku se štěněti vymění průkaz původu. V takovém případě se jedná o výměnu papírů, ne o dodatečné vyřízení.

A inzertní věty z kategorie “prostě si to kupte”

Tohle štěňátko má nemocné nožičky a pokud nenajdeme nového páníčka, bude uspán! – Tomuhle se říká citové vydírání. Ovšem, vezměte si takový štěně za třeba nižší částku. Dalších desítky tisíc necháte na veterině a ten pes to možná stejně nepřežije. Dost pravděpodobně totiž nebudou nemocné jen nožičky. Zaplatit za takové zvíře není záslužné, byť ten pocit třeba máte. Je to smutné, ale ve skutečnosti mu nemůžete pomoci. Pokud za takové štěně zaplatíte, dali jste vydělat množiteli a ten nemá jediný důvod na svém chování cokoliv měnit, vaše dobré úmysly ho nijak nezajímají. Takhle to je a funguje. Bohužel. Můžete to zastavit jen tím, že to štěně prostě nekoupíte. Nikdo ho nekoupí. To štěně nejspíš skutečně zemře, ale dá naději spoustě nenarozených štěňat (se stejným handicapem), protože pokud se to stane pravidlem, množitel bude moct svou živnost pověsit na hřebík. A o to jde.

Štěňátko za vysvědčení, k narozeninám, k Vánocům, k chanuce… – Pes je obrovský závazek na několik a více let. Jeho koupě by měla být vždy uvážlivá a na základě shody všech členů domácnosti. Pes se nekupuje dětem. Kupují si ho dospělí a ti za něj ponesou odpovědnost. Dítě slíbí cokoliv, aby získalo to, co chce, ale většina dnešních dětí nemá schopnosti k tomu, aby se zvládli starat o psa po celý jeho život. A i když má, tak je třeba počítat s tím, že se o to zvíře bude muset postarat i rodič. Štěně se nekupuje z důvodu žádného svátku, narozenin ani ničeho takového. Pes se kupuje, když se rodina shodne na pořízení psa a je mu ochotná věnovat čas, lásku, prostor a obětovat finance. Pes není dárek, pes je závazek a přesně tak má být jeho prodej prezentován. V opačném případě jeho prodejci nezáleží na tom, do jakých podmínek se dostane.

Tohle je nové plemeno! – Šlechtění nového plemene se nedělá na koleni. Není to jednoduchý proces a trvá spoustu let. Nové plemeno nevytvoříte tím, že necháte labradora skočit na border kolii a štěňata nazvete labderem. Další věc je, že šlechtění probíhá vysoce organizovaně a především s jasným cílem. Všechna plemena byla šlechtěna pro nějaký účel. Retrívři byli šlechtěni jako lovečtí psi do vody. Berňáci vznikali jako psi pro hlídání dvora, pohánění stád a tahání lehčích nákladů. Kavkazan vznikl, aby chránil stáda ovcí před vlky a jinými šelmami. Jejich povaha a často i vzhled jsou dané právě tímto účelem.
Šlechtění nových ras vždy dělali lidé, kteří perfektně rozuměli tomu, co dělají. Museli být důslední, přísní a pečliví. To inzerované “nové plemeno” je zase jen prostým křížencem, kterých je všude plno. Ustálit plemeno trvá mnoho let a stojí to velké úsilí. Pro představu: náš chodský pes není dodnes uznaným plemenem, tudíž nemá mezinárodní standard. První pokusy o obrození tohoto plemene se datují k roku 1984 a mezinárodního uznání se stále nedočkal. Vydávat amatérsky křížená štěňata za nové plemeno chce hodně odvahy a žádnou sebereflexi.

Při rychlém jednání sleva! – Pokud chcete kupovat něco v akci, zajeďte si ve čtvrtek do Kauflandu, ale nezatahujte do toho psy. Cena štěněte má své opodstatnění ve vynaložených nákladech a nic jako štěňata v akci neexistuje. Zase se jen množka snaží udat svůj vrh, aby měla místo na další. Opodstatnění má pouze sleva na nestandardní nebo odrostlejší štěně.

A co takhle to vzít i z druhé strany?

Štěňata s papíry jsou drahá, bezpapírák je mnohem levnější. – Ano, to je pravda, psi bez papírů jsou levnější, protože takový prodejce NEMÁ vůči chovu žádné povinnosti. Nemusí absolvovat výstavy, nemusí platit rentgeny ani jiná vyšetření, často nemusí platit ani krytí. Neručí Vám po prodeji vůbec za nic a vy o něm už v životě nemusíte slyšet. Popřípadě o něm uslyšíte v televizi, jak u něj policie zabavuje ztýrané psy.
Chovatel oproti takovým lidem platí nemalé výdaje za zdravotní vyšetření, výstavy, zkoušky, uchovnění. Na rozdíl od Franty z Horní Dolní platí i samotné připouštění, následně musí uhradit náklady spojené se zápisem štěňat, vydáním průkazů původu, čipování, očkování a další. Cena toho vymazleného papíráka má své opodstatnění a chovatel si na tom rozhodně nevydělá na důchod. Vlastně je rád, když mu příjem za štěňata dorovná náklady.
Prodejce chrlící bezpapírová štěňata většinu výdajů nemá nebo je mít nemusí. Nikdo takové prodejce nereguluje a nekontroluje. Nikdo neověří, jestli jsou rodiče zdraví a vhodní do chovu. Nikdo neověří, kdo je vlastně otec štěňat. Žádné kontroly nejsou a vše leží na bedrech solidnosti prodávajícího. Často jde o nezdaněný a velmi slušný příjem, který by jistě zajímal finanční úřad.
Nemáte peníze, které můžete postrádat? Copak je takový problém nějakou dobu šetřit? A pokud ano, jak chcete tedy řešit, když si pes zpřetrhá vazy a bude potřebovat operaci? Necháte ho prachsprostě, aby se z toho vylízal sám? A co když se mu obrátí žaludek a jediná šance na záchranu je operace? Řeknete svému veterináři “Hele sorry, ale nedám za operaci toho psa patnáct tisíc, raději si za šest koupim jinýho“? Ano? Dejte si facku a nepořizujte si ani morče.

Pokud nedokážete chvíli šetřit, abyste si mohli pořídit plemeno, které chcete, jak chcete pak mít peníze na nečekané výdaje? Jste zodpovědní za to, co jste k sobě připoutali a nikdy nemůžete říct, že zrovna vašemu psu se nic nestane.

Nepotřebuji psa s papíry, chci domácího mazlíčka, ne šampiona. – Proč si nevezmete nějakého psa z útulku nebo dočasné péče? Bývají tam i malá štěňata, kvůli nezodpovědným lidem, co je vyhodí někde v poli nebo u popelnic, občas i s jejich matkou. Z toho bezpapíráka za 8000,- může vyrůst naprosto cokoliv, úplně stejně, jako je tomu u štěněte od popelnice. Bez papírů NEMÁTE žádnou záruku povahy, zdraví ani exteriéru. Na to totiž slouží ten standard, kterého se dobrovolně vzdáváte koupí psa, jehož příslušnost k plemeni nemáte jak ověřit ani dokázat.
Adopcí v útulku alespoň děláte dobrou věc, koupí bezpapíráka prostě jen podporujete šedivou a zvrácenou ekonomiku množitelů.

PP mě zavazuje k účasti na výstavě. – Průkaz původu k ničemu sám o sobě nezavazuje. Je to “jen” rodný list psa.

Kříženci jsou zdravější. – Ovšem, ale jen pokud si pořídíte naprostou pouliční směsku. Takové vesnické tajemství má velikou genetickou základnu, a proto je reálné, aby byl skutečně zdravější než čistokrevný pes s papíry. Šlechtění probíhá sice velmi organizovaně, ale pořád potřebujete z mála psů vytvořit hodně psů. To neuděláte, aniž byste nekřížili příbuzné. Proto jsou voříšci zdravější – šlechtila je příroda stylem všechno se vším. Rozhodovala jen místní příslušnost. Pokud si ale pořídíte štěně po papírové feně, která má vysoký stupeň DKK (dysplazie kyčelních kloubů) a slabé srdce, na šíři genetické základny to nic nemění. Naopak, dysplazie je dědičná záležitost.
A další věc, řízený chov je hlídaný, proto jsou v něm všechna onemocnění a úmrtí vidět. Chov kříženců nikdo nesleduje, takže o nemocech a úmrtích se nemáte jak dozvědět.

Papíráci jsou přešlechtění a často nemocní. – To je invalidní argument i na logiku obhájců bezpapíráků. Kupujete si tedy “nepapírového čistokrevného psa”, takže je vlastně taky přešlechtěný a nemocný, ne? Nebo máte pocit, že ten “papír” může za špatný zdravotní stav? Takže když sebereme štěňatům papíry, budou daná zvířata najednou zdravější? Asi ne, co?
Brzká úmrtí bezpapíráků nejsou vidět a nedají se dohledat.

Znám otce i matku toho štěněte a mají papíry, takže můj pes je čistokrevný. – Skutečně jsou daná zvířata rodiči toho štěněte? To prokáže jedině test paternity. Pokud ano, tak ano, pes je po papírových rodičích. Chcete snad pochválit? Jejich prodejci si ušetřili práci a finance za vyšetření, která jsou v chovu povinná nebo minimálně vhodná. Rentgeny kyčlí, loktů a ramen, vyšetření na degenerativní myelopatii, retinální atrofii, von Willebrandovu nemoc nebo třeba dwarfismus se nedělají jen tak pro zábavu, aby měli veterináři co žrát. Všechny ty testy mají u určitých plemen své opodstatnění a pouze jejich vyšetření dokáže vyloučit, že zvíře není nositelem daného genu. Pokud je, kříží se maximálně s těmi jedinci, kteří mají dané vyšetření “čisté”. To si nehlídá chovatel sám, kontroluje ho chovatelský klub. Nedělá se to pro zábavu. Je to nutnost, pokud má být uchováno zdraví plemene. Stejně tak se nedělá jen tak pro zábavu proces bonitace (uchovnění), při kterém je zvíře objektivně zhodnoceno a jsou u něj natrvalo označeny odchylky od plemenného standardu.
Chovatel přesně ví, že jeho fena má špatný skus nebo špatné postavení končetin a podle toho vybere krycího psa, který nemá stejné vady. Stačí, aby se podíval na tzv. bonitační kód, ve kterém je vše označeno. Tohle je význam bonitace. Objektivně určit odchylky od standardu a vyloučit možnost, aby se narodila štěňata, jejichž rodiče mají stejné vady. Pokud pes neprojde procesem uchovnění, neví majitel nic o jeho zdravotním stavu a není schopen objektivně posoudit vhodnost spojení. Jednoduše nemá z čeho vycházet.
A stále platí, že podkopáváte snahy o zachování zdraví a standardu plemene. Přesně lidi, co se takto obhajují, ničí všechny chovatelské snahy a podporují někoho, kdo neví vůbec nic o psech a jejich šlechtění, ale bere je jen jako fajn výdělek, zkrátka MNOŽITEL.

Lidi taky nemají papíry a nezkoumá se jejich genetická vhodnost. – Lidi obyčejně mají rodný list a ke zbytku se nemá smysl vyjadřovat, jestli je někdo tak hloupý, aby srovnával šlechtění psa s vytvářením lidské rodiny.

Uvědomte si konečně, že vy jako kupující bezpapíráka neuvidíte, v jakých podmínkách ti psi skutečně žijí. Vidíte jen to, co vám množitel ukáže. To znamená, že vidíte to, co máte vidět A NIC VÍC. Samozřejmě, že si u televizní reportáže o další rozbité množírně říkáte “od takového člověka bych nikdy štěňátko nekoupil(a)!”, on si to totiž řekne každý. Tak jak je možné, že ti stejní lidé mají z prodaných štěňat zisky? Z těch stejných štěňat, co se narodili přesně v takto otřesných podmínkách? Mají zisky, protože ty klece vám nikdo neukáže!
Dostáváme se do schizofrenní situace – nikdo nekupuje z množíren, ale jen od milých a hodných lidí s bezpapíráky. A přesto továrny na štěňata s otřesnými podmínkami vzkvétají. Není vám to třeba trochu divný? Alespoň trochu?

A co říká zákon o prodeji nečistokrevných psů?

Podle zákona 634/1992 Sb., Zákon o ochraně spotřebitele, je trestné prodávat i živé zvíře, tedy plagiát, pod názvem ochranné známky. V tomto případě je ochrannou známkou registrace plemenného standardu a názvu plemene u FCI nebo jiné organizace. Ten, kdo toto plagiátorství, tedy prodávání plagiátu pod názvem ochranné známky uskuteční, může být potrestán odebráním věci, peněžitou pokutou nebo trestním stíháním. 

To znamená, že název plemene se řadí do kategorie ochranných známek a na svou džínovou bundu z vietnamské tržnice nemůžete beztrestně nalepit červený štítek Levis. A ani když to uděláte, objektivně z toho pořád nebude Levis bunda. Stejně tak z černobílé borderky taky neuděláte berňáka tím, že na ní nastříkáte hnědou barvu.

Zásadní informace na závěr:

Koupí bezpapírového štěněte podporujete všechny množitele, na které nadáváte u televize a na sociálních sítích. Než začnete nadávat, jak si to taková množka může dovolit – chovat 50 psů v klecích na hromadách výkalů, uvědomte si, že jste to právě vy, kupující bezpapírová štěňata, co tuhle ekonomiku podporujete a udržujete naživu. Kdyby ten člověk nesehnal jiné lidi, kteří si od něj koupí boží nepapírové štěně za 8 000 korun, pak nic takového dělat nebude. Množitele zajímají peníze, ne vaše nejlepší úmysly zachránit štěňátko.