Berňák je rodinným psem v tom nejširším slova smyslu. Svoji rodinu bezmezně miluje a potřebuje opravdu úzký kontakt s ní, potřebuje být součástí jejího života. Není proto vhodným psem pro osamělého člověka, který je celý den mimo domov a nemůže si svého psího společníka brát s sebou.
Vzhledem ke své velikosti i původnímu využití je bernský salašnický pes vhodnější pro život na venkově a v rodinných domech než v městské panelové zástavbě, vždy ale záleží na majiteli a množství času, který je schopen a ochoten svému psu věnovat. Ani ta největší zahrada totiž není dostatečnou náhradou za lidskou společnost. O absolutní nevhodnosti trvalého umístění v kotci se tu snad ani nemusíme zmiňovat, tam berňák se svojí potřebou kontaktu s lidmi vyloženě trpí.
Toto plemeno roste rychle, ale právě v období intenzivního růstu jej nesmíme překrmovat a tím zbytečně zatěžovat vyvíjející se pohybový aparát. Právě nadváha spolu s tělesným přetěžováním (časté chození po schodech, neúměrná zátěž, běh vedle kola) a nevhodným povrchem, po kterém se štěně pravidelně pohybuje (kluzké podlahy) bývají hlavními příčinami obtíží s klouby. Přibližně okolo jednoho roku je růst do výšky prakticky ukončen, pes se však ještě vyvíjí, mohutní, a to až do věku dvou let u fen, u psů je to ještě déle. Bernský salašnický pes sám o sobě příliš velkou aktivitu nevyvíjí, většinu času v klidu odpočívá a pozoruje okolí. To se však změní v okamžiku, kdy majitel vezme do ruky vodítko a jde s ním na procházku, kde se může berňáček volně pohybovat a seznamovat se s okolím.
Jak již bylo řečeno v úvodu, bernský salašnický pes potřebuje nejen kontakt se svými lidmi, ale také pravidelné zaměstnání. Berňák je velmi vnímavý a učenlivý pes, bez problémů zvládá základní zkoušky poslušnosti, můžete mu bez obav svěřit hlídání vašeho domu. Úspěchy slaví i jako záchranářský pes, většinou miluje vodu, takže vhodné jsou i vodní práce. Díky učenlivosti a ochotě spolupracovat se svým pánem už nejednou stanul na stupních vítězů v dogdancingu a takové tahání vozíků – co může být lepší, než práce, pro kterou byl od pradávna používán.
Je však třeba si uvědomit, že bernský salašnický pes se nevyvine v dobromyslného „medvěda“ jen tak náhodou. Při nedostatečné výchově se z roztomilého klubíčka chlupů může velmi rychle stát tvrdohlavý pes vládnoucí celé domácnosti. A přitom stačí tak málo. Bernský salašnický pes je velmi inteligentní a učenlivý a potřebuje láskyplnou, ale důslednou autoritu svého člověka. Pouze v případě, kdy se mu dostane pečlivé socializace a následné výchovy budeme mít psa, jakého jsme si vysnili.
Je třeba se ještě zmínit o dlouhé srsti bernského salašnického psa, která sice nevyžaduje žádnou speciální úpravu střihem či trimováním, je však třeba ji pravidelně česat a kartáčovat. Musíme se také smířit s tím, že přes neustálý úklid budeme po domě nacházet psí chlupy – to je ale ta nejmenší daň, kterou platíme za soužití s tímto báječným a milujícím psím společníkem.
Text převzat ze stránek KŠSP.
Zdroje náhledových obrázků:
Fotografie v náhledu vlastní.