Když na konci ledna 2015 umíral náš malý černý vořešák Valda, říkali jsme si svorně jako rodina, že dalšího psa už nechceme. Valda s námi žil devatenáct let a přes jeho úctyhodný věk byla ztráta bolestivá. Rohožka před vchodovými dveřmi, kde lehával, zůstávala prázdná. Stejně tak opuštěná byla zahrada. Pes tu chyběl, kdykoliv jsme šli ven nebo jen dolů do prádelny. Bylo nám velice brzy jasné, že bez psa to nepůjde, a tak jsme začali pátrat, jaké plemeno si pořídíme. V úvaze bylo několik ovčáků, ale nakonec to vyhrál švýcarský medvídek – Bernský salašnický pes.
Začali jsme hledat chovatelské stanice. Prošli jsme mraky stránek chovatelských stanic, ale když už se nám některá zalíbila, tak byla dlouhou dobu neaktivní. Nakonec jsme se rozhodli pro začínající chovatelskou stanici z Vysočiny, kde se 23. ledna 2015 narodilo 6 holek a 2 kluci z vrhu A, tři dny po smrti našeho Valdy. Po určitém váhání a různých peripetiích jsme si 19. března 2015 přivezli naši fialovou holčičku – krásnou Aidu Narenian. Z malého uzlíčku postupně vyrostla velká psí slečna. Přesto jsme dlouhou dobu nevěděli, zda se nám ji vůbec podaří uchovnit. Na rentgenech jsme dopadli výborně, ale výstavy byly velký boj. Nakonec se 23. září 2017 zadařilo, prošli jsme bonitací a už nám nic nebránilo registrovat vlastní chovatelskou stanici.

Jsme malá chovatelská stanice Bernských salašnických psů ze západních Čech. Stanice byla oficiálně registrována u ČMKU 23. ledna 2018 a její název je odvozen od historické polohy obce Stod. Přes město vedla už ve 13. století důležitá obchodní cesta do Bavorska a dodnes zde prochází železniční trať mezi Prahou a Mnichovem. Neaspirujeme na velkou chovatelskou stanici, co má spoustu chovných zvířat a za několik let protočí abecedu třikrát, nejsme ani zapálení handleři, kteří obráží výstavy po celé Evropě. Chceme zůstat tou malou “chovkou” s rodinným zázemím a osobním kontaktem s páníčky našich štěňátek.
Našim hlavním cílem je odchovávat zdravé a úspěšné trikolorní medvídky, kteří budou dělat radost nám i jejich novým páníčkům. Z tohoto důvodu pečlivě vybíráme vhodného krycího psa. Největší důraz při klademe na co nejméně příbuzenský rodokmen, zdraví psa i jeho předků, výborné RTG výsledky a kvalitní sílu kostry. Neméně důležitým parametrem je povaha psa. Výstavní úspěchy pro nás hrají až druhé housle. Vzhled je samozřejmě důležitý, ale zdraví s povahou zůstává přednější. Přesto se snažíme, aby se k sobě daný pár exteriérově hodil. Chceme, aby otec našich štěňátek byl ten nejberňákovatější berňák tělem i duší. Jedině tak si mohou být naše trikolorní miminka těmi správnými parťáky pro jejich nové páníčky.