Psincový/Kotcový kašel

Název nijak nesouvisí s obávanou a velmi nebezpečnou psinkou. Odborně je tato nemoc nazývána infekční laryngotracheitida psů a jedná se vlastně o souhrnný název akutního onemocnění horních cest dýchacích, které není psinkou ani chřipkou. Způsobuje ho několik původců, a proto bychom měli správně psincový kašel označit jako syndrom, nikoli jako nemoc. Patří sem mimo jiné i Parainfluenza, která je často očkována v rámci kombinované vakcíny. Jak už laický název vypovídá, projevuje se záchvatovitým kašlem. Objevuje se nejčastěji na jaře a na podzim, a mohli bychom ho tak neodborně přirovnat k lidskému nachlazení.
Navzdory tomu je zapotřebí uvést, že i psincový kašel může způsobit vážné poškození organismu s trvalými následky, přestože se tak obvykle neděje i bez léčby.

Kdo je ohrožen?
Hodně už nám napovídá laické označení: “psincový”, nebo “kotcový” – odkazuje totiž na psinec/kotec, tedy místo, kde je vysoká koncentrace psů. Onemocnění je vysoce nakažlivé a přenáší se kapénkovou infekcí. Proto jsou ohroženi všichni psi, kteří se pohybují na místech s jejich vysokou koncentrací: kotce, psí parky, cvičáky, svody, výstavy, hotely nebo třeba čekárny u veterináře. Nejohroženější skupinou jsou štěňata, mladí nebo staří psi a zvířata s oslabenou imunitou.

 

Kdo je původcem?
Původci mohou být virový i bakteriální. Nejběžnějším virovým původcem je psí parainfluenzapsí adenovirus typu 2 (CAV-2). Dále může být příčinou psí herpesvirus, reoviry, respirační koronavirus, pneumovirus a mnoho dalších. Viroví původci jsou snadno ničeni běžnými dezinfekčními prostředky na bázi chloru a dlouho v prostředí nevydrží. Výjimkou je adenovirus, ten dokáže na kontaminovaných předmětech přežívat i několik týdnů.
Nejčastejším bakteriálním původcem je Bordetella bronchiseptica, která dokáže vyvolat onemocnění sama o sobě, častěji se však jen přidá na virem poškozenou sliznici. Výskyt a množení této bakterie může vést k těžkému zápalu plic. Dále se mohou k virovému původci přidružit také bakterie mykoplasmy, Pseudomonas, PasteurellaKlebsiellaEscherichia nebo Streptococcus. Tyto bakterie se množí vždy jako sekundární patogeny. Při jejich výskytu je obvykle zapotřebí nasadit antibiotika.
Žádný z původců psincového kašle není přenosný na člověka. Viroví původci napadají pouze psi. Problémy však může způsobit bordatella, která se může přenést na kočky, u nichž zhoršuje průběh kočičí rýmy. Rýmu tato bakterie vyvolává také u králíků a obzvlášť na pozoru bychom měli být v případě morčat, u kterých je tato bakterie nejčastější příčinou smrtelného zápalu plic.

 

Jak se projevuje?
Inkubační doba onemocnění bývá 7–9 dní. Pes trpí záchvaty suchého kašle. V prvních chvílích se může zdát, že se něco snaží vyzvracet (chlupy, kost, osinu, třísku z klacku…). Během záchvatu se může dávit a vykašlávat husté hleny s bílou pěnou. Nezkušený majitel může nabýt dojmu, že jeho miláček zvrací. Z naší zkušenosti je možné podotknout, že pes před zvracením začne vydávat velice specifický zvuk, který se dá přirovnat k prošťouchávanému odpadu, kdežto projev psincového kašle tento zvuk vůbec nenesl. Kašel se objevuje hlavně ráno a večer, po námaze (běhání) nebo při zatahání za obojek. Díky tomu je možné provést tzv. “provokační zkoušku”, zda se jedná o cizí těleso nebo kašel – pokud stisknete hrtan po stranách, nebo zataháte za obojek a pes se rozkašle, jedná se s největší pravděpodobností o kašel. Může se objevit také vodnatý nebo hlenovitý výtok z nosu a/nebo očí. Jinak se pes obvykle tváří jako zdravý.
Pokud se objeví apatie, nechutenství, horečka, vlhký kašel nebo ztížené dýchání, je vhodné vyhledat veterinární pomoc. Tyto příznaky jsou projevem vážnějšího průběhu onemocnění. Může se jednat o zánět průdušnice a průdušek, popřípadě zápal plic. U neočkovaných štěňat do půl roku věku, u psů s oslabenou imunitou a u zvířat s chronickými nemocemi dýchacích cest bychom s návštěvou veterináře neměli váhat už při prvních příznacích nemoci.
Lékařsky se diagnostikuje obvykle jen kompletní anamnézou (kontakt s jinými psy) a klinickým vyšetřením. Složitější diagnostické postupy většinou nebývají zapotřebí. Při zhoršení příznaků (horečka, vlhký kašel, ztížené dýchání) je vhodné provést RTG hrudníku, vyšetření krve a mikrobiologickou kultivaci.

 

Jak probíhá léčba?
Vzhledem k tomu, že se nejčastěji jedná jen o virové onemocnění – antibiotika nám nepomohou. Pouze v případě sekundární infekce některou z bakterií se sahá po léčbě antibiotiky (nejčastěji peniciliny, sulfonamidy a doxycyklin). Léčba je tak většinou symptomatická, stejně jako léčba virózy u lidí. Základem je klidový režim a držení nemocného zvířete v teple. Procházky by se měly omezit jen na krátké “venčící” (vyčůrat, vykadit a zpátky), ideálně na vodítku připnutém k postroji, aby obojek nedráždil krk. Pes by měl být umístěn v nezakouřené, dobře větrané místnosti. Velmi pomáhá zvlhčování vzduchu (i pouhým přehozením mokrého ručníku přes zapnuté topení).
V případě suchého dráždivého kašle je možné krátkodobě podávat antitusika (nejčastěji Atussin – jeho výdej je vázán na lékařský předpis). Velice rychle a dobře pomáhá podávání jitrocelového sirupu několikrát denně, popřípadě je možné využít echinaceový sirup. Dávkování u velkých psů bývá jako u dítěte, u malých psů je vhodné se poradit s lékárníkem nebo veterinářem. V mnoha sirupech a kapkách je jako pomocná látka přidán xylitol, který je pro psy jedovatý. Toxická dávka je pouhých 0,1 g/1 kg hmotnosti. Z toho důvodu je zapotřebí přečíst složení sirupu/kapek a vyhnout se všem přípravkům, které xylitol obsahují.
Vhodné je dodávat nemocnému zvířeti vitamíny, ať už obyčejný Celaskon, nebo speciální tablety pro psy, obsahující komplex vitamínů (např. PetVet Spirulina). Uplatnit se dá také aromaterapie (meduňkový olej, nebo solný roztok).
Díky rozbolavělému a podrážděnému krku může pes odmítat suché krmivo. Můžete proto granule namáčet (nikdy nenechávejte namočené granule v misce déle než 10 minut!), popřípadě dávat konzervy či maso. Pro zmírnění bolestí hrtanu je možné podat lžíci medu, smíchanou se sirupem a žloutkem.
Průběh onemocnění závisí na počtu podílejících se původců, celkové kondici a věku zvířete. U většiny psů kašel i bez léčby odezní do 14 dnů, při dodržení klidového režimu a podpoře imunity by se stav měl zlepšit zhruba do pěti dnů. Pokud kašel přetrvává déle než 14 dní, nebo se přímo zhoršuje, vyhledejte veterináře, aby vyloučil jiné příčiny kašle, popřípadě nasadil antibiotika. Uzdravení psy jsou krátkodobě imunní před infekcí těmi původci, které vyvolali onemocnění.

 

Existuje prevence?
Onemocnění se prakticky nelze vyhnout. K přenosu infekce stačí, aby se dva psi na procházce očuchali, a to ani nemusí zjevně kašlat. U nás se psincový kašel objevil po týdnu, co jsme se vrátili z krytí. Přestože žádný z přítomných psů na dvoře ani jednou nezakašlal, infekci jsme si stejně odvezli. Nemoc se velice rychle a snadno šíří, zvláště na kynologických akcích (hlavně těch, které se konají v halách). Proti některým původcům se dá očkovat.
Očkování proti parainfluenze bývá součástí většiny kombinovaných vakcín. Bohužel injekční podání není schopné vytvořit dostatečnou imunitu na sliznicích. Samotné očkování tak nechrání před infekcí ani infekčností, ale pouze zmírňuje, nebo zcela maskuje klinické příznaky. Stejně tak očkování proti adenovirům je součástí kombinovaných vakcín. Jedná se totiž o stejný vakcinační virus jako v případě infekčního zánětu jater. Opět platí, že vakcinace pouze zmírňuje příznaky psincového kašle.
Speciální vakcíny proti psincovému kašli obsahují obvykle antigen viru parainfluenzy a bakterie Bordetelly bronchisepticy. Vyráběné jsou ve dvou typech: injekční (bez ochrany proti infekci, chrání jen před nemocí = maskuje příznaky) a intranasální (do nosu). V případě druhého typu vzniká imunita přímo na nosní sliznici, pes je tak chráněn před samotnou infekcí = nemoc vůbec nepropukne. Intervaly přeočkování se liší podle použité vakcíny.

 

Několik upozornění závěrem:
  • Buďte ohleduplní! Nechoďte s nemocným zvířetem na místa, kde se pohybují jiní psi – nakazíte je! Psincový kašel je vysoce infekční.
  • NIKDY nepodávejte psovi léky určené lidem! Ibalgin, Paralen a další podobné léky jsou pro psy (i kočky) extrémně toxické! I nízká dávka je může zabít.
  • Mírně zvýšenou teplotu (39–40 °C) není vůbec nutné tlumit. Jedná se o projev, že imunitní systém na infekci zareagoval a brání se.
  • Pokud se stav několik dní nelepší ani přes nasazenou léčbu, nebo onemocnění trvá déle než 14 dní, vyhledejte veterinární pomoc.
  • Horečka (nad 40 °C), vlhký kašel, ztížené dýchání a apatie jsou známkou pro neodkladné vyhledání veterinární pomoci.
  • Při pořízení sirupu je třeba přečíst složení a vyhnout se přípravkům, obsahujícím xylitol.

Jak to vypadá:


 

 

Zdroje náhledových obrázků:
1. kimmetta, licence Pixabay
2. Fotografie vlastní
3. CDC/ Janice Carr, licence Public Domain

Napsat komentář

9 − seven =

Získejte registraci domén s tld .online, .space, .store, .tech zdarma!
Stačí si k jedné z těchto domén vybrat hosting Plus nebo Mega a registraci domény od nás dostanete za 0 Kč!
Objednat