Problematika bezPP psů - CHS od Bavorské cesty

Problematika bezPP psů

Dnes a denně potkávám inzeráty na Facebooku a bazoši. “Sháníme ženicha pro naši fenku Amálku. :))))” Když se tohle objeví na Facebooku, běžně se pod tím strhne hádka zarytých obhájců a zarytých odpůrců. V takové diskuzi nikdo následně nešetří nadávkami na postiženost, kretenismus a další krásné věci. Odpůrci obvykle nakonec kapitulují, admin vypne diskuzi nebo majitel příspěvek v lepším případě smaže a něco si z té hádky odnese. Nikdo nevyhrává.
Já osobně se do podobných diskuzí nepouštím, protože valná většina obhájců tohoto nešvaru je zaslepená a na racionální argumenty reaguje jen nadávkami. Čest výjimkám. Bohužel toto chrlení bezpapírových psů je móda, kterou ale v konečném důsledku odnáší právě jen ti psi. A ač se nerad pouštím do diskuzí na tuhle problematiku, mám potřebu se k tomu vyjádřit alespoň zde za pomoci osvětného článku. A třeba to někomu otevře oči a vrh kříženců si rozmyslí.

Zarytí obhájci totiž mají dojem, že Amálka potřebuje štěňata stejně, jako její páníčci. Ve skutečnosti je to Amálce jedno. Zvířata netouží po ničem, co neznají. Stejně tak jsou na tom ale lidé. Přírodní kmeny v Amazonii nejsou frustrováni tím, že si nekoupí nový iPhone. Našim babičkám obvykle nechybí internet ani počítače, protože tyhle vymoženosti v jejich době nebyly. Vždy jsem si říkal, že moje babi by byla z internetu celá paf. Nepochybně by byla nadšená z těch informací, které by si mohla snadno a rychle vyhledat. Recepty na vaření, články o historii, rady k pěstování a sázení. Nikdy ale nechtěla, abychom ji s počítačem seznámili. Neznala to a neznala možnosti, které by jí internet poskytl. Z toho důvodu nikdy neměla potřebu se učit s počítačem. Zvířata fungují v tomto ohledu úplně stejně. Když to neznají, tak po tom netouží.

Zdraví nepřichází se štěňaty

Fenu absence štěňat nijak netraumatizuje a její plnohodnotný život nijak neutrpí, když nikdy nebude rodit. Je zapotřebí si uvědomit, že březost i následný porod a odchov je pro ni náročná situace. Samozřejmě, pokud jsou štěňata na světě, tak je fena bude bránit jako jakákoliv jiná matka svoje mláďata. Ale taky od nich ráda bude později utíkat, jakmile jim narostou první jehličky a začnou ji kousat. Její tělo je oslabeno, jak většina živin přechází do jejích potomků, a to jak během březosti, tak posléze při kojení. Fena snáz podlehne infekci, protože její imunita není dostatečně silná. Při porodu nezřídka může dojít ke komplikacím, které fena nebo štěňata (v horším případě obojí) nemusí přežít. Lidé díky úžasné lékařské péči zapomněli na to, že rodičky v minulosti umíraly. Dnes jezdí většina nastávajících matek do porodnice, kde je odborná péči i nejmodernější vybavení. Feny ale do porodnice nejezdí a při porodech nadále umírají. Při chovu je bezpodmínečně nutné mít toto riziko na zřeteli.

Najdou se bohužel stále i tací, kteří mají dojem, že jeden vrh štěňat zabrání onemocnění jejich feny rakovinou mléčných žláz, zánětům dělohy a falešné březosti. Někteří ani neví proč, ale jsou hluboce přesvědčeni o tomto rozšířeném mýtu. Ve skutečnosti toto tvrzení nemá žádný faktický základ. Jedná se o dávno vyvrácenou pověru. Vliv štěňat na pozdější výskyt rakoviny se nikdy nepotvrdil. Rakovinu tedy může dostat fena po jednom vrhu nebo třech vrzích stejně jako ta, která nikdy štěňata neměla. Stejně tak se to má se zánětem dělohy a falešnou březostí. BŘEZOST NENÍ PREVENCÍ ZDRAVOTNÍCH PROBLÉMŮ.

Prevencí těchto problémů je právě naopak kastrace. Pokud je fenka včas vykastrována (často se jako nejlepší čas uvádí po prvním, popř. druhém hárání), pak se riziko rakoviny mléčných žláz významně snižuje. Zcela se odbourá také problém s falešnou březostí a zánětem dělohy už z principu daného zákroku. Během kastrace je vyjmuta děloha, tudíž v ní ani později nemůže vzniknout zánět (může se tedy zanítit pahýl, pokud tam zůstane). Kastrované feny nehárají, a proto u nich nenastává ani falešná březost. Zdravotní hledisko tedy ROZHODNĚ neobhajuje krytí feny.

Emoce vládnou světu

Stejně tak je zapotřebí neřídit se emocemi. Chtít štěňata pro nějakou vlastní potřebu naplnění nebo proto, aby si fena “užila” roli matky, NEJSOU správné důvody pro odchov. Odchov by měl být vždy uvážlivý. Není správné si říkat: Ta naše Amálka, “labradorka” bez PP je naprosto nejlepší ze všech, a proto ji necháme nakrýt “labradorem” Alíkem ve vedlejší vesnici a budeme se těšit z pravých labradořích štěňátek, na kterým všichni vyděláme. Amálka bude zdravá a my si trochu přivyděláme. Jedno štěndo si samozřejmě necháme, aby tu byl následník. V CHOVU PSŮ JDE MNOHEM O VÍC!

Chov papírových psů je striktně řízen chovatelským klubem daného plemene. Procesem uchovnění projde jen zvíře, které odpovídá stanovenému standardu a je zdravé. Jen díky tomu plemennému standardu jsou dnes berňáci stále trikolorní s dlouhou srstí, jsou sebevědomí a přátelští, mají mandlové hnědé oči a nemají v kohoutku 80 cm. Díky úsilí chovatelského klubu neprojde do chovu pes, která má vysoký stupeň dysplazie nebo hrubé vady. Cílem toho procesu není diskriminovat majitele a upírat mu pochybné právo na vlastní odchov, ale udržet plemeno v podobě, do jakého byl před x lety vyšlechtěn, a zároveň udržovat a zlepšovat zdraví plemene. Ta vyšetření na dysplazii a další onemocnění se nedělají proto, aby měli veterináři co jíst, ale aby se zamezilo chovu na nemocných zvířatech. Pokud pes neprojde přes proces bonitace (=uchovnění), pak nemá zasahovat do chovu z naprosto správných důvodů – svým potomkům nepředá správnou genetickou informaci. Předá jim naopak hrubou vadu nebo dědičné onemocnění. Tomu se říká výhra!

Jestliže se jeho majitel ani nesnaží splnit podmínky uchovnění, pak mu absolutně nezáleží na plemeni ani zdraví jeho odchovu. Zdraví a plemenný standard pro něj nemá cenu ani těch několik tisíc, které by musel vynaložit za zdravotní vyšetření a bonitaci. Jeho láska je zcela sobecká (vlastní potřeba mít odchov) nebo materiální (výdělek), nejčastěji obojí. Vrhem bezpapírových štěňat, byť třeba po papírových rodičích poškozuje celý chov a likviduje veškerou snahu o zdravé plemeno, jehož jedinci mají určitý, předem stanovený vzhled a povahu. Tedy přesně to, proč si kupujete dané plemeno, ne? Kupujete-li si berňáka, chcete trikolorního dlouhosrstého medvídka a ne černého pitbulla. Tak proč chcete štěně od člověka, který ten standard poškozuje chovem na neuchovněném zvířeti?

Cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly

​Asi se všichni shodneme, že bezprizorních psů je všude plno. Různé spolky a sdružení zachraňují psy a dávají jim šanci na nový život na úkor obrovských peněz, času a dalších prostředků. Zachraňují zvířata od množitelů, kteří chrlí bezpapíráky, ale taky dávají domov psům od nezodpovědných lidí. Spoustu psů končí vyhozených na ulici, nebo uvázaných v lese. Není jednoduché jim sehnat nový domov, protože už to nejsou ta malá roztomilá klubíčka, ale dospělí nebo přímo staří jedinci, kteří mají své mouchy. Za svou situaci sami nemohou, ale jsou to právě oni, kdo odnáší lehkovážnost množitelů, a to včetně těch “s dobrými úmysly”. Za tyhle psy nejsou zodpovědní jen ti množitelé, ale taky všichni, kdo si od nich to štěně koupí.

Na Slovensku už nějaký čas funguje zákon, podle kterého má útulek právo utratit zvíře, o které se do šesti dnů nikdo nepřihlásí. Pravda, zákon je kontroverzní, jelikož útulky zároveň nemají povinnost kohokoliv informovat o tom, že nějakého psa odchytili. Může se tak stát, že majitel dorazí pozdě. Nechtěl bych příliš komentovat, kolik takových případů skutečně nastalo, protože možná naivně důvěřuji zdravému rozumu lidí. Věřím, že nikdo neutratí ani po sedmi dnech psa, o kterého bylo zcela zjevně pečováno. Na jednu stranu se hodně lidí zlobí, že slovenské útulky “vraždí” psy, které si nikdo nevyzvedne. A na druhou stranu doma vesele kryjí fenu jen pro VLASTNÍ potřebu štěňátek. Nezáleží na tom, jestli si za toho křížence vezmou sto korun, dva tisíce nebo deset. Výsledek je totiž úplně stejný – jsou tu další kříženci.

Nejste to totiž bohužel jen vy, kdo si řekne, že čtyři psi navíc nejsou problém. Pokud si tohle řeknou všichni a nikdo nebude zodpovědný, tak se reálně můžeme dočkat situace, kdy se po ulicích budou toulat stovky zdivočelých psů, kteří budou končit pod koly aut nebo je budou útulky hromadně uspávat. Myslíte si, že taková situace nemůže nastat? Podívejte se na východ. Vzpomeňte si na olympiádu v Soči, byla to velká mediální kauza, že Rusové likvidují potulné psíky. Kolik z těch, co kryli jejich Amálku, nadávalo? Kolik nadávajících bylo z řady těch, kteří podpořili množitele?

Je nutné si uvědomit, že oni sami krytím přispěli k přeplněnosti našich útulků. Vadí vám, že je šmahem takhle odsuzuji, když Amálku neznám? Věřte, že mohu, protože její majitel kryl bez rozmyslu a racionálnosti. PROČ CHCETE PRODUKOVAT DALŠÍ KŘÍŽENCE? PROČ CHCETE TAKOVÉ LIDI PODPOROVAT?! Možná z těchto řádků cítíte agresi, ale mě je ve skutečnosti opravdu smutno z toho, že lidé nepřemýšlí o tom, jaké důsledky má jejich jednání. Už dnes jsou útulky přeplněné, už dnes odmítají přijímat nová zvířata, protože na to nemají prostory, čas ani peníze. Nebude to trvat dlouho a začnou se i u nás tato zvířata uspávat, protože je nikdo nechce. Ostatně, v některých útulcích se to už potichu děje. Chcete je odsuzovat? Pak si nejdřív zameťte u vlastního prahu!

Když se někde uspávají zdravá zvířata, vyskytne se vždycky spoustu křiklounů, co dělají ze zaměstnanců útulků monstra. Problém je, že by k takové situaci nedocházelo, kdyby útulek nesloužil jako odkladiště nechtěných psů, ale skutečně jako dočasný prostor pro psy, kteří se zaběhli. Vždycky je třeba řešit příčinu, nikoliv důsledky. Někteří však nadále slepě nadávají těm, kteří se snaží dělat osvětu. Považují to za buzeraci a zásah do nějakých vlastních práv na štěňata po feně. A zatímco se v jednom příspěvku vztekají, jak jsou odpůrci kříženců hrozná sekta, v druhém nadávají na Slováky, kteří uspávají nechtěné psy. Chudinky pejskové umírají, protože lidi jsou zlí. Ne. Chudinky pejskové umírají, proto lidi jsou neskutečně hloupí. JE NUTNÉ VIDĚT VĚCI V SOUVISLOSTECH.

My sami máme problémy v přeplněných útulcích, a přesto jsou lidi, co dál chrlí štěňata, protože to přece není zločin, když oni chtějí mít potomky svých psů. Přesto jsou lidi, co k nám převáží psy ze Slovenska, protože tam jim hrozí utracení. A výsledek? Všude je plno psů, které nikdo nechce. Já neodsuzuji ty, kteří sem taková zvířata převáží, ani náhodou. Mám obrovský respekt k organizacím, kteří jedou pro jednoho psa na východ Slovenska nebo Ukrajinu, aby ho převezli k nám do dočasné péče. Ti lidé mají mé uznání a obrovský respekt za to, co dělají a kolik úsilí tomu věnují. Obdivuji lidi, kteří si z útulku berou staré a nemocné psy, jejichž šance na umístění se limitně blíží nule. Dají jim na stará kolena domov a lásku, místo aby museli dožít za mřížemi v chladném kotci. Obdivuji je proto, že jsou schopní ty psí důchodce milovat a zvládnou se s nimi nakonec rozloučit, když přijde jejich čas, přičemž se tomu vystavují dobrovolně a častěji než lidi, co si vezmou z útulku štěně. Mám rád psy, ale nemám rád množitele, včetně těch s dobrými úmysly.

Jde o psy

Někteří obhájci práv na štěňata tvrdí, že jde přece o psy, tudíž je špatně se vztekat, když někdo chrlí bezpapírová štěňata, jejichž rodiče neprošli procesem uchovnění a spojení psů bylo iracionální a neuvážlivé. “Jde o psy, aby ti měli domov!”, “Místo nadávání byste se měli postarat, aby se štěňata dostala do dobrých rukou!”, “Ta klubíčka za nic nemůžou, tak proč tolik řečí?”, “Někteří nemají na to, aby za papírového psa dali 20 000!”, “Vy snad máte průkaz původu nebo vaše děti?” a spoustu dalších hloupých i hloupějších argumentů, proč je to v pořádku.

Pořád a pořád dokola si můžete všimnout jedné věci. Jde o psy. Řekne vám to každý, kdo tyhle štěňata chrlí a podporuje to. Jenže víte co? Právě proto, že jde o psy. Pokud by neexistovala poptávka po těchto křížencích a lidi se chovali racionálně, pak by nebyli přeplněné útulky a snížil by se počet bezprizorních psů. Tím, že si vezmete psa od takových lidí, podporujete tuhle zvrácenou ekonomiku. Vytváříte poptávku a díky tomu vzniká nabídka, je to základní pravidlo trhu. Kde je poptávka, tam bude nabídka. Pokud se mají zastavit fabriky na štěňata a chrlení kříženců, pak to musí utnout poptávající. Prodejci je jedno, proč psa kupujete zrovna u něj, jeho zajímají peníze.

Proč bych se já měl starat, aby se ta štěňata dostala do dobrých rukou? Protože za to nemůžou? Já za to ale také nemůžu a nemůžete za to ani vy. Nejsme zodpovědní za hloupost těch, kteří kryli psa slepě a bez znalostí. A co se týče peněžních prostředků? Ano, papírový pes je dražší, protože jeho chovatel má mnohonásobně vyšší náklady, které vydává na to, aby bylo plemeno co možná nejzdravější a uchovalo si svůj charakteristický vzhled a povahu. Nekoupí si za to dovolenou na Bahamách, ale sotva pokryje náklady, které měl s uchovněním zvířat, krytím a následným odchovem. Pokud nemáte 10 nebo 20 tisíc na papírového psa, kde chcete vzít peníze, když se něco podělá? U veterináře vypláznete 1400 Kč za půl hodiny, ani nevíte jak. V případě operace se dostanete do desetitisícových částek a může se to stát naprosto kdykoliv. Po celou dobu života vašeho chlupatého parťáka musíte mít prostředky na to, abyste mu koupili krmení a zabezpečili všechny jeho potřeby. Jste zodpovědní za to, co jste k sobě připoutali. Ta cena za štěně je jen začátek všech vašich výdajů a má svoje opodstatnění. Pokud nechcete za štěně platit tak vysokou částku, adoptujte v útulku nebo jiné organizaci. Získáte toho nejvděčnějšího parťáka, jakého si umíte představit.

Pokud peníze nemáte, prostě si psa nekupujte! Pes je živá bytost, není to hračka, dárek ani zábava, kterou můžete za pár měsíců odložit, když se omrzí a okouká. Vlastnit psa není žádné základní lidské právo nebo potřeba, jak se mnozí mylně domnívají. Je to obrovská zodpovědnost na mnoho let, která opravdu není levná.

Závěrem

Byl bych vděčný i jen za jednoho človíčka, který si článek schroupe v hlavě a upustí od toho, aby cíleně vytvářel další křížence, nebo aby podpořil takové lidi. Není v mých silách změnit smýšlení celého světa, ale mohu změnit smýšlení i jednoho člověka, a to rozhodně má smysl. Změna může přijít jedině po jednotlivcích. Jsem nesmírně frustrovaný z té situace, která zde existuje. Lidi kříží psy bez rozmyslu. Mají pocit, že mají právo chrlit další a další nepapírové psy. A obhájci těchto lidí mají neustále dojem, že někdo se snaží upřít kříženci právo na život. Mají dojem, že množitel je jen ten, co drží psy v příšerných podmínkách, nedává jim najíst a chrlí štěňata 2× ročně. Jenže množitelé nejsou jen takováto, řekněme extrémní, skupina. Jsou to všichni ti, kteří úmyslně kryjí nepapírovou fenu, včetně těch, kteří k tomu propůjčí psa bez ohledu na chovnost. Nemluvě o tom zajímavém paradoxu – každou chvíli se ve zprávách či na facebooku objeví hrůzný případ množírny, kde žijí zvířata v malých klecích ve vlastních výkalech. Tyhle množírny zjevně perfektně prosperují, ale všichni bijci za práva nepapírových štěňátek mají svého miláčka výhradně jen z rodinného a milovaného zázemí “sluníčkových” množitelů. Tak kde tedy ten hrůzný velkochov získává poptávku? Přece kdyby na štěňata neměl odbyt, tak tuhle činnost neprovozuje! Někdo ty štěňata ve velkochovech zjevně kupovat musí! A rozhodně to nebudou ti, co si psy vybírají jen u chovatelů nebo v útulcích (popř. záchranných spolcích).

Bohužel jsem přesvědčený o tom, že aby došlo ke změně, bude se muset zdejší situace ještě výrazně zhoršit natolik, aby stát zavedl proti bezprizorním psům radikální řešení. Pak snad tito lidé začnou uvažovat a přestanou obhajovat množení kříženců. Jsem naivní, protože reálně lidi budou opět řešit důsledky a nikoliv příčinu takového kroku. Budou nadávat, jak jsou zákony nehumánní. Člověk nemá příliš v povaze vidět zpětně svůj díl viny, reálně se začne ohánět argumenty, proč to nešlo jinak. Dopadne to úplně stejně, jako když si lidi koupí “čistokrevné štěně bez pp” za 7 000 Kč, a za pár měsíců na sociálních sítích brečí, že je to štěně nemocné a u veterináře nechali už přes 20 000 Kč. V lepším případě křičí “hele, množitel!”, v horším případě křičí “pomozte a přispějte”, někdy dokonce obojí. Ano, je mi nesmírně líto toho štěněte, protože opravdu za nic nemůže, ale rozhodně mi není líto těch lidí a nevidím sebemenší důvod, proč bych jim měl pomáhat. Nejsem za jejich situaci zodpovědný. Každý si svoje školné platí sám, protože jedině tak získá nedocenitelnou životní zkušenost. A přesto nemám problém poslat finanční nebo materiální pomoc spolku, který právě zachránil zvířata z hrůzných podmínek množírny.

Celá tahle problematika mě trápí, protože na hloupost lidí, kteří problém bagatelizují a ještě nadávají těm, co šíří osvětu, opět doplatí právě jen ti psi.

 

Zdroje náhledových obrázků:
1. Alexas_Fotos, licence Pixabay
2. pixundfertig, licence Pixabay
3. Alexas_Fotos, licence Pixabay