Mikročipy – identifikace nebo zásilka bez adresy?

Čipování je jedním ze dvou způsobů, jak jednoznačně a bez pochybností identifikovat psa (tím druhým je tetování). Pes vám totiž své jméno a bydliště sám neřekne, ale mikročip takovou vlastnost mít může. Pojďme se na to celé podívat blíže, protože dosud mnoho lidí tápe a mikročipy jejich psů neplní funkci, pro kterou byly pod kůži zvířete vloženy. Vinu na tom může nést částečně chovatel, který neinformoval a částečně sám majitel, který se nezajímal a neudělal to, co měl. Projdeme si to, protože osvěty není nikdy dost a začneme přímo od začátku.

Co je mikročip pro psy, jak vypadá a jak se chová?

Mikročip (dále jen čip) je malá radiofrekvenční kapsle, jen o kousek větší než zrnko rýže, která v sobě nese informaci v podobě jedinečného čísla. Vyrábí se ze zdravotně nezávadného materiálu (biosklo nebo polymer) a nemá žádný vlastní energetický zdroj. Nic nevysílá ani nic nevyzařuje, takže žádné impulsy nebo nebezpečné záření se do těla psa rozhodně nedostávají z čipu. Jeho přečtení je možné pouze za předpokladu, že máte v ruce čtečku, která dokáže načíst identifikační číslo a zobrazit ho na svém displeji. Psovi se toto označení aplikuje do podkoží na levou stranu krku, některé druhy čipů ale mohou během let putovat, a tak je možné číslo z něj načíst třeba na zádech. Dnes už se ale vyrábí i čipy s antimigrační hlavičkou, která samovolnému pohybu v podkoží zabraňuje. Aplikace čipu je přibližně stejně bolestivá jako povinné očkování, jelikož se k zavedení používá speciální jednorázová jehla.

Svým mechanismem dokáže jednoznačně identifikovat dané zvíře a je svým způsobem trvalé. Existují případy, kdy čip po nějakém čase nebylo možné načíst, a tak muselo dojít k přečipování. Informaci o tomto úkonu, včetně štítku s novým identifikačním číslem je třeba zanést do průkazu původu a petpasu, ale není to situace, která by se stávala běžně. Většinou vydrží funkční po celý život zvířete, životnost čipů je odhadována na přibližně 25 let.

Kde všude se načítá čip?

Se čtečkou čipů se nejspíš setkáte hlavně na akcích, jako jsou svody a bonitace, kde se čísla čipů kontrolují, aby nemohlo dojít k posouzení jiného psa, než je oficiálně nahlášen. Stejně tak bude číslo čipu kontrolováno u veterináře, pokud se rozhodnete absolvovat rentgeny kyčlí/loktů/ramen nebo podobná vyšetření, jejichž výsledek se zanáší do průkazu původu. Oproti tomu na výstavách ke kontrolám obvykle nedochází, to snad jedině v případě nějakých pochybností.

Na výrobci (ne)záleží

Reálně by nemělo dojít k situaci, při které by nějaká čtečka nepřečetla čip konkurenčního výrobce. Velcí výrobci se totiž řídí mezinárodně platnými normami ISO 11784 a ISO 11785. První definuje strukturu a informační obsah, druhá specifikuje aktivaci čipu a jakým způsobem jsou uložené informace přenášeny do přijímače, tedy čtečky (frekvence a podobné věci).

V České republice se nejčastěji čipuje švýcarskou značkou Datamars, která obsahuje v přiděleném čísle i kód vydávající země (české mikročipy této značky začínají číslem 203). Dalším velkým výrobcem je Virbac – Backhome, jehož kódy začínají 9 a neobsahují informaci o vydávající zemi. Dále existuje ještě Life Chip, Planet ID, Trovan a Alvic.

Adresát neznámý – čip je sám o sobě bezcenný!

Mít čipovaného psa je samozřejmě velké plus, ale samotné očipování k návratu ztraceného zvířete nestačí. Jak jsem napsal výše, čip sám o sobě nese pouze informaci o jedinečném identifikačním čísle. Nic víc. Takže je to vlastně jako zabalit balík, ale nenapsat na něj adresu. Napsání adresy v naší problematice znamená, že číslo čipu registrujete do některé z databází, kterých je jen v České republice několik. Opravdu doporučuji registrovat zvíře do databáze, která je propojena s alespoň jednou mezinárodně fungující sítí pro vyhledávání mikročipů. Největší sítí je celosvětový Petmaxx, který sdružuje 33 databází z celého světa, o něco menší je pak evropská síť Europetnet.

Jak to celé probíhá? Při nálezu psa se musí nejdříve zjistit, jestli má čip. Pokud po projetí přes krk psa vyběhne na displeji čtečky číslo, je skoro vyhráno. Tohle číslo se poté naťuká do kolonky “Mikrochip number” na stránkách Petmaxx, Europetnet nebo v nějaké konkrétní databázi. Vyhledávání v jedné z výše uvedených sítí prověří všechny spřízněné databáze a v případě shody ukáže, v jaké konkrétní databázi je čip registrován. Pak už stačí kontaktovat správce dotyčné databáze, který se spojí s majitelem zvířete a předá mu na nálezce kontaktní údaje. Tímto mechanismem se dohledává majitel.

Pokud by čip nebyl do žádné databáze registrován, pes se domů (za pomoci čipu) nemůže vrátit. Nálezce ani nikdo jiný nemá k dispozici křišťálovou kouli, která by prozradila, komu pes patří. Proto ČIPOVÁNÍ NESTAČÍ! MUSÍTE ČIP I ZAREGISTROVAT!

Jaké databáze můžeme v ČR využít pro registraci?

K tomuto účelu přikládám přehlednou tabulku, ve které je jasně vidět, s jakou vyhledávací sítí je daná databáze propojena. Doporučuji využít minimálně jeden registr připojený na mezinárodní síť, přestože se třeba nechystáte cestovat se psem do zahraničí. Důvod? Tak například vyjedete na Šumavu a pes přeběhne hranice, případně může dojít i ke krádeži, při které je zvíře převezeno do ciziny. A další věc – je snazší napsat číslo čipu na jednu stránku, než na deset.

Osobně doporučuji využít Národní registr majitelů zvířat, přestože pro vás třeba bude zpoplatněn a německý TASSO. Klidně ale můžete registrovat do všech níže jmenovaných.

ČESKÉ:

NÁZEV PETMAXX EUROPETNET POPLATEK
Národní registr majitelů zvířat (NRMZ) ano ne Datamars a LifeChip ZDARMA, ostatní 190 Kč
BackHome ano ne BackHome ZDARMA, ostatní 200 Kč
Czech Pet Net ne ano 160 Kč
Centrální evidence zvířat a věcí ČR ne ne 240 Kč
IFTA česká verze ne ne ZDARMA
Registr mikročipů ne ne ZDARMA
Čipy-známky ne ne 40–50 Kč
PET FAMILY ne ne ZDARMA

ZAHRANIČNÍ:

NÁZEV PETMAXX EUROPETNET POPLATEK
TASSO e.V. (DE) ano ano ZDARMA

 

Info závěrem

Některá dvířka pro psy/kočky v sobě mají systém na čtení mikročipu. Konkrétně se tak dvířka otevřou jen zvířeti, jehož číslo čipu je zadáno v systému, jinému zůstanou uzavřená. Tohle někdy využívají majitelé koček, kteří tímto způsobem oddělují misky nebo záchody, jistě by se ale našlo podobné využití i mezi majiteli více psů.

 

Napsat komentář

twenty − 20 =

„Pes, kterého uzdravíš, tě nikdy nekousne. To je hlavní rozdíl mezi zvířetem a člověkem.“ Mark Twain