Berňák, husky, nebo mops? Vybíráme plemeno

Když už začnete uvažovat nad novým chlupatým členem rodiny, vyplyne z toho celá řada zásadních otázek, na které musíte dopředu nalézt odpověď. Bude to pes, nebo fena? Bude to štěně, nebo už dospělé zvíře? A co vlastně chci za plemeno? Osobně si troufám tvrdit, že právě otázka na plemeno je při výběru nejzásadnější. Je až k neuvěření, že lidé dokázali vyšlechtit více než 1000 plemen. V současnosti jich FCI (Mezinárodní kynolologický federace) uznává více než 350 a další na své uznání netrpělivě čekají.

Pro mě osobně je třeba výběr plemene velmi komplikovaný, protože se mi jich líbí velká spousta. Berňák samozřejmě, ale také německý ovčák, švýcarský bělouš, zlatý retrívr, husky, krašák, moskevák, stabyhoun, saarlosův vlčák, velškorgi, australský honák, někteří barzojové a dalo by se pokračovat dál a dál. Všichni z nich jsou tak moc krásní! Jenže vzhled je bohužel při zodpovědném výběru psa relativně nepodstatný.

 

Historie plemene předurčuje chování

Možná to někomu přijde jen jako zajímavost, že berňák tahal vozíky a český strakáč byl původně laboratorní pes určený na vědecké pokusy. Důvod šlechtění je ale ve skutečnosti to nejpodstatnější, co by vás mělo zajímat. Všechna plemena vznikala za nějakým účelem, pro nějaký cíl. Ovčáci byli stvoření pro práci u stáda a pomáhali člověku s jeho vedením a řízením. Oproti tomu pastevečtí psi se stali neoddělitelnou součástí stáda při jeho ochraně před šelmami. V kavkazských a jiných horách se museli spoléhat jen sami na sebe, špatné rozhodnutí znamenalo smrt. Husky je rozený saňový pes, zlatého retrívra vyšlechtili jako přinašeče zastřeleného vodního ptactva a barzoj byl štváčem zvěře na dlouhou vzdálenost, především ale lovil vlky.

Plemena nebyla šlechtěna proto, že tu barvu a typ někdo považoval za in a cool, ale aby plnila jasně daný úkol a tomu bylo podřízeno vše. Proto barzoj nikdy nebude poslušný jako ovčák – při boji s vlkem se musel spolehnout na sebe, zatímco třeba ovčák musel bezpodmínečně plnit příkazy člověka. Husky musel být velice aktivní a vytrvalý, musel přežít i veškerou nepřízeň počasí. Český strakatý pes zase musel být klidný, vyrovnaný a přizpůsobivý. Jejich původní význam je u každého zástupce plemene pevně zakořeněn v jeho genetické informaci. Berňáka nemusíte učit k tomu, aby nade vše miloval svou rodinu a střežil ji. Vždyť jeho předci to dělali po generace!

Z toho důvodu je nesmírně důležité koukat na to, proč se dané plemeno šlechtilo. Hodně vám to napoví jeho povahu a základní potřeby. Pokud si pořídíte huskyho do paneláku, bude nešťastný, protože tenhle pes potřebuje spoustu a spoustu pohybu. Při pořízení moskeváka musíte myslet na to, že byl vyšlechtěn Sověty jako strážce a hlídač, však to má i v názvu. Nikdy z něj neuděláte psa, který vítá každou návštěvu a nechá se od každého hladit.

Faktem zůstává, že velmi záleží na tom, jak svého psa vychováte a každý pes je originál. Přesto je obecná povaha v hrubých obrysech stále stejná u každého jedince daného plemene (tím myslím potvrzenou příslušnost podle papírů původu!).

 

Kdo jsem já a co vůbec chci?

Tohle je další velmi důležitá věc. Musíte si určit, proč vlastně toho psa chcete, a co s ním chcete dělat. Pokud máte zájem běhat agility nebo skákat flyball, berňák pro vás není to pravé. Ne, že by se nehodil pro aktivní lidi, ale jeho tělesná konstituce není stvořena pro skákání a rychlý běh. Jsou přece jen docela těžkopádní, byť umí být až nečekaně obratní. Sáhněte spíše po border kolii, australském ovčákovi nebo jiném sportovci. Chcete-li hlavně rodinného psa, který s vámi bude jezdit na výlety a bude nejlepším společníkem dětí? Pak ano, berňák je výtečná volba. Pokud jste aktivní a chodíte rádi na procházky, pak je jistě vhodné volit plemeno, kterému tento styl života bude vyhovovat. S mopsem těch kilometrů přece jen moc nenachodíte. A obráceně, pokud jste lenošivý, není moudré si kupovat psa s pracovní historií, který potřebuje každodenní zaměstnání. Nevěřte tomu, že se něco ve Vaší povaze a chování změní poté, co si přivezete aktivního psího šílence. Pokud jste před psem nejezdili na výlety a pěší túry, jak je rok dlouhý, tak je jen malá pravděpodobnost, že byste začali po příchodu psa. Je třeba to vidět realisticky a podle toho posuzovat, které plemeno vybrat.

Stejně tak jako aktivita je další zásadní otázkou, jak moc poslušný má být nový člen domácnosti. Má plnit každý povel a klidně do zblbnutí? Pak není vhodné volit plemena, která byla stvořena k tomu, aby se její příslušníci rozhodovali většinu času sami za sebe. Typicky jsou takový pastevci a chrti, naopak ovčáci, ohaři nebo retrívři poslouchají velice dobře. Berňák je přibližně uprostřed té škály. Učí se rychle a je velice chytrý, ale jeho plnění povelů dost záleží na té správné motivaci. Ne, že by neposlechl “zadarmo”, ale docela pečlivě zvažuje, jestli vážně musí, a jestli se mu splnění vyplatí jen za slovní hodnocení.

 

Další otázky, které si musíte položit a zodpovědět:

  • Jak velké mám zkušenosti s výcvikem a výchovou psů?

Jsou plemena, která se cvičí snadno a odpustí člověku začátečnické chyby. Berňák je takovým příkladem. Na druhé straně stojí ti, u nichž chyba může dopadnout skutečně fatálně. Zkrátka třeba Cane Corso nebo kavkazan není úplně ideální první pes.

  • Jak nákladnou péči si mohu dovolit?

Otázka peněz je podstatná i ve chvíli, kdy kupujete papírové zvíře. Velký pes vám spořádá během několika týdnů 12 kg granulí, ani nevíte jak, kdežto malý to bude chroupat bůhví jak dlouho. Stejně tak se to má s pamlsky a jiným vybavením. Čím větší, tím dražší. Náklady na péči tříkilové čivavy jsou výrazně nižší než třeba u sedmdesátikilového novofundlanďana. Proto je vhodné zvážit, kolik můžete/chcete měsíčně do psa investovat a podle toho vybrat správnou velikostní kategorii.

  • Do jakého prostoru psa pořizuji?

Velkého psa můžete mít v městském bytě, když mu obětujete čas a budete s ním chodit na pravidelné procházky. Osobně tvrdím, že pes na zahradě se v mnoha případech má hůř než pes v bytě, jelikož je z větší části odtržen od života smečky a na zahradě rozhodně nemá nějak extra víc pohybu, protože je to prostor, který důvěrně zná. Pořád stejné věci a pachy. Rozhodně si nepředstavujte, že váš pes na zahradě celý den běhá sem a tam. Při téhle otázce ale musíte mít na paměti i takové věci, jako je třeba počasí a povaha psa. Pořizujete-li psa na ven, nemůžete tam celoročně ubytovat krátkosrsté teplomilné zvíře (třeba faraonského psa). Psa úzce vázaného na rodinu nemůžete strčit do kotce (tam upřímně v dlouhodobém horizontu nepatří ŽÁDNÝ pes!).

  • Jakou povahu by měl můj pes mít?

Chcete obranáře, nebo spíše vlídného a laskavého pohodáře? Má to být pan záhadný, který je prostě svůj nebo dobře čitelné a přímočaré zvíře?

  • Jaký vztah má mít k jiným psům?

Tohle je především vlastnost podřízená dobré socializaci, ale přesto jsou plemena smečková (československý vlčák), tolerantní a méně tolerantní.

  • Jaký vztah má mít k jiným zvířatům?

Pokud si pořizujete loveckého psa, budou ho lákat k lovu slepice, kočky, králíci a jakákoliv jiná zvířata. Samozřejmě i tohle se dá naučit, ale některá plemena jsou k jiným zvířatům přátelská, jiná přezíravá a zbytek bude mít lovecký instinkt.

  • Mám nebo plánuji děti? Jak často se pes s dítětem potká?

Některá plemena jsou vůči dětem více laskavá a nechají si líbit cokoliv, jiní tuto vlastnost nemají. Rozhodně i na děti je třeba velká dávka socializace, ale plemeno je velmi důležité v předurčení k tomu, jak zvíře bude snášet dětské hry a křik. Malé dítě NIKDY nesmí zůstat bez dozoru v přítomnosti psa, protože je třeba oba chránit. Pes je pořád jen psem a může ublížit, byť třeba nechtěně.

  • Jaký vztah má můj pes zaujímat vůči cizím lidem? A jak často bude s cizími lidmi v kontaktu?

Chcete spíše psa, který je s každým kamarád nebo rezervovaného, který vás stále bude střežit? Pokud hledáte psa, kterého budete vozit do své “dog-friendly” kanceláře, měli byste zvážit spíše plemena přátelská nebo přezíravá, než taková, která budou chtít Vašeho šéfa sežrat.

  • Jak moc uštěkaného psa vydrží moje a okolní nervy?

Jsou plemena, která štěkají často a rádi a pak taková, která téměř štěkat neuslyšíte. No a někde uprostřed ve zlatém středu jsou psi, co zaštěkají jen v případě, že je třeba vás na něco upozornit.

  • Chci hlídače, obranáře nebo blbouna, co přivítá každého zloděje a za piškot mu ukáže, kde je trezor?

Další podstatná věc. Existují plemena, která jsou značně teritoriální a budou hlídat především vymezený prostor, typicky zahradu nebo byt. Takoví psi k vám nepustí návštěvu, aniž by jí nenatrhli kalhoty. Typickým příkladem jsou třeba právě pastevci (nikdy nelezte na pozemek, který hlídá kavkazan). Pak jsou plemena, co nehlídají až tolik prostor, jako svou rodinu. A pak jsou ti, co neohlídají ani vás a ani pozemek. Je třeba rozhodnout, kterou vlastnost chcete spíš.

  • Jsem trpělivý na psa, který se učí všechno pomalu, nebo chci všechno hned?

Vážně není nic horšího, než když vysvětlujete psovi jeden pokyn po stopadesátéšesté a on na vás kouká stále stejně blbě (nemluvím o berňákovi). Dobře zvažte vlastní trpělivost a kolik ji můžete svému psu věnovat v rámci výcviku.

A někde až tady si můžete plus mínus dovolit otázku, jaký vzhled ten vysněný pes má mít. Jak jsem psa na začátku – vzhled je jednou z nejméně podstatných věcí a rozhodně to není to, čím byste se především měli řídit při výběru nového psího společníka. Do jisté míry se dá pes naučit čemukoliv. Můžete ze psa vychovat v rámci možností jak lenocha, tak aktivního šílence, ale měli byste vždy zvažovat, jestli je to zvíře tak skutečně šťastné. Jste to vy, kdo má být zodpovědný. Chovatel vás může dobře navést, ale jste to především vy, kdo musí zvážit všechny výše položené otázky. Jen pravdivě zodpovězené a promyšlené odpovědi vás mohou přivést k tomu, co je správné, a co není dobrý nápad. Pokud nejste schopni naplnit potřeby svého psa nebo zvládnout jeho výchovu prostě si ho vůbec nepořizujte. Nakonec to totiž nepřinese štěstí vůbec nikomu a bude to ten pes, kdo na to doplatí.

 

Zdroje náhledových obrázků:
1. Fotografie vlastní
2. Seaq68, licence Pixabay
3. violetta, licence Pixabay
4. YamaBSM, licence Pixabay
5. nella67, licence Pixabay

Napsat komentář

5 + two =

„Jedna ženská vidí často dál, než pět mužských s dalekohledem.“ Jan Werich